<createdWhere value="F"/><createdWhen value="2009"/><length value="110"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Francie patří v rámci Evropy k hlavním uprchlickým destinacím. Ročně tu o azyl žádá na padesát tisíc běženců z celého světa. První úřednickou instancí, kterou procházejí, je Koordinační centrum pro rodiny žádající o azyl (CAFDA), jež jim po příjezdu přiděluje pokoje v pařížských ubytovnách a provází je procesem žádosti o udělení statusu uprchlíka. V centru pracují i sociální pracovnice Colette a Caroline. Každá se se stresujícími situacemi, které jejich práce obnáší, vyrovnává po svém. Popudlivá Caroline hodně kouří a někdy pláče. Chaotická a obětavá Colette se kvůli svým klientům dostává do sporů s vedením. Udržet si emocionální odstup a profesionalitu není vždy lehké. Obtížnou komunikaci s vyčerpanými, traumatizovanými a neodbytnými klienty ještě komplikuje jazyková bariéra. Režisérské dvojici se v dokumentu podařilo velmi autenticky zachytit oboustranně vypjaté a frustrující situace, v nichž se nachází zoufalí cizinci odkázaní na pomoc státních úřednic, jejichž možnosti a také trpělivost jsou však omezené. Film si z loňského festivalu DOK Leipzig odnesl hlavní cenu Zlatá holubice.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1593721/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="uberleben-im-versteck--judische-kinder-und-ihre-retter-2009"><title localized="Ukryté děti" original="Überleben im Versteck- Jüdische Kinder und ihre Retter"/><createdWhere value="D"/><createdWhen value="2009"/><length value="59"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Druhou světovou válku nepřežilo 1,5 milionu židovských dětí. Mnohé z nich se samy nebo s pomocí dospělých pokoušely ukrýt, konce války se jich však v Evropě dožilo velmi málo. Také proto, že za ukrývání jakéhokoliv Žida - byť i malého dítěte - hrozila okamžitá smrt. Eva, Fred a Lore patří k těm šťastlivcům, kterým se to podařilo. Evu vytáhla z transportního vlaku z náručí její matky teta, poté ji tři roky ukrývala v klášteře řádová sestra. Freda s bratrem a matkou ukrývala přímo v Berlíně matčina kamarádka - paradoxně velká přítelkyně Hitlera. Lore přežila válku u dobrých lidí na holandské farmě, celá léta ale přemítala nešťastně o tom, co rodičům provedla, že ji opustili. O holocaustu už bylo natočeno bezpočet filmů, přesto se stále objevují příběhy, které dokážou dojmout a zároveň odhalit novou dimenzi lidského utrpení. Setkání téměř stoleté jeptišky Kláry s Evou po šedesáti letech od doby, kdy ji ukrývala před nacisty, je jen jedním ze silných, a přitom citlivě natočených momentů snímku. Snímek vypráví nejen o těch, kteří přežili holocaust, ale také o lidech, kteří riskovali život svůj i svých blízkých, aby zachránili cizí dítě.]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="sil-jsem-u-kubise-2010"><title localized="Šil jsem u Kubiše" original="Šil jsem u Kubiše"/><createdWhere value="CZ"/><createdWhen value="2010"/><length value="57"/><version value="původní znění / anglické titulky"/><description><![CDATA[Hlavní postavou nejnovějšího dokumentu Pavla Štingla je dvaadevadesátiletý moravský sedlák Alois Denemark, poslední přímý pamětník aktérů atentátu na Reinharda Heydricha. Když gestapo bezprostředně po atentátu zatklo a později popravilo všechny příbuzné i pomocníky vůdce skupiny atentátníků Jana Kubiše, jeho soused Alois Denemark jen o vlásek unikl smrti. „Němcům odpustit dokážu, přece jen byla válka, ale co dokázal provést během komunismu Čech Čechovi, to odpustit nelze," říká Alois Denemark, který v roce 1948 odmítal zakládat jednotná zemědělská družstva, a byl proto komunisty poslán na pět let do pracovního tábora. I když po propuštění z vězení v padesátých letech začínal úplně od nuly, dokázal rodinu uživit hospodařením na malém kousku své půdy. Poutavé vyprávění zkušeného hospodáře, který i v úctyhodném věku stále obdělává své políčko, kouří, hraje na harmoniku a rád posedí s přáteli nad sklenkou dobrého vína, doplňuje ve filmu jen minimum archivních záběrů. V intimní kameře Míry Janka tak může nerušeně zaznít Denemarkovo hluboké porozumění životu, okolní přírodě i lidské povaze.]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="white-terror-2005"><title localized="Bílý teror" original="White Terror"/><createdWhere value="CH - F - D"/><createdWhen value="2005"/><length value="90"/><version value="původní znění / české titulky"/><description><![CDATA[Dokumentárním filmem Bílý teror zakončuje režisér Daniel Schweizer svou trilogii věnující se problematice radikálních pravicových extremistů. Pro sběr informací zvolil pozici nevměšujícího se a nekritizujícího pozorovatele, a tak se mu podařilo točit s příznivci a předáky neonacistů. Povolili mu nahlédnout do zákulisí jejich „soukromých oslav" a tvorby „domácích videí". Setká se tak například s největším švédským výrobcem propagandistických šotů, kde se střídají záběry z likvidace Židů v koncentračních táborech a jejich masových hrobů s koncerty skinheadských kapel hrajícími písně s rasistickými texty. Co se může na první pohled zdát ústupkem režiséra, je účinnou taktikou, jak se dostat do blízkosti egocentrických fanatiků, kteří nepochybují o své pravdě. Kritičnost a výstražný apel se do filmu dostávají prostřednictvím rozhovorů s novináři z různých regionů, kteří se dlouhodobě věnují mapování a komentování aktivit tamních pravicových extremistů. Cesta malého filmového štábu propojuje tři hlavní centra neonacistických stoupenců: Stockholm jako ohnisko produkce propagandy, Dallas překvapující „rodinnou" atmosférou, kde se setkání zastánců „čisté rasy" odehrávají při nedělním grilování, a Moskvu, v níž se nacionalisté rekrutují z pouličních gangů a z řad bývalých vojáků, kteří se šikují pod záminkou slovanské vzájemnosti. Schweizer varuje, že „naši lokální náckové" jsou organizovaná, mezinárodně propojená a početná subkultura a reálné nebezpečí jejich myšlenek a činů lze odvrátit jen tím, že jim věnujeme pozornost. ]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt0477133/"/></web><picture url="http://www.kinosvetozor.cz/film_photos/605.jpg"/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="bananas!*-2009"><title localized="Banány!" original="BANANAS!*"/><createdWhere value="S"/><createdWhen value="2009"/><length value="88"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[DBCP - chemická zkratka pesticidu, jehož zemědělské použití bylo v roce 1977 mezinárodně zakázáno, když se zjistilo, že způsobuje sterilitu. Nadnárodní americká korporace Dole Food Company, jeden z největších světových producentů banánů, přesto na svých plantážích v Nikaragui jed nerušeně používala až do roku 1982. Napínavý snímek předního švédského dokumentaristy a investigativního novináře Fredrika Gerttena zachycuje průběh ostře sledovaného a kontroverzemi provázeného soudního procesu, v němž skupina nikaragujských dělníků před několika lety koncern zažalovala. Záběry ze soudní síně zachycující emotivní a ponižující výslechy pracovníků mluvících o své sexualitě se střídají s archivními obrázky, na nichž bosé děti pobíhají po plantážích kropených jedovatým pesticidem. Hlavní postavou jímavé dokumentární detektivky je losangeleský "superprávník" Juan Dominguez. Sympatický bojovník za práva slabších se svého životního případu, v němž se u amerického soudu vůbec poprvé zpovídají nejvyšší představitelé nadnárodní firmy ze skutků spáchaných na území třetího světa, ujal s maximálním osobním nasazením.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1452291/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="bogota-change-2009"><title localized="Dva muži v Bogotě" original="Bogota Change"/><createdWhere value="DK"/><createdWhen value="2009"/><length value="58"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Kolumbijské hlavní město Bogota, v němž žije sedm miliónů obyvatel, platilo před rokem 1994 za jednu z nejnebezpečnějších metropolí na světě. Únosy, vraždy a zabití zde byly na denním pořádku. Drogové kartely ovládaly policii i správní orgány, ve městě panoval chaos a nepořádek. Dvěma politikům se však podařilo tyto okolnosti změnit. Prvním z nich byl "bláznivý" Antanas Mockus, který jako představitel Kolumbijské národní univerzity vstoupil do povědomí veřejnosti, když si před rozvášněným davem demonstrujících studentů stáhnul kalhoty. Coby první nezávislý kandidát tak vstoupil na bogotskou radnici, protože pro voliče představoval symbol upřímnosti. Mockus dokázal pomocí happeningů zredukovat četné dopravní zácpy, snížit počet úmrtí na ulici zavedením časnějších zavíracích hodin klubů a diskoték, a především vštípil lidem pojem ?občanství". Enrique Penalosa usedl do starostovského křesla po něm a pokračoval v prosazování demokratických principů při obrodě města. Vybudoval síť veřejné dopravy, cyklostezky, knihovny na předměstí, parky a dětská hřiště. Dokument Andrease M. Dalsgaarda ukazuje, nakolik je úspěch komunální politiky propojen s morálním charakterem jedinců, jejichž hlavní vizí je upřímnost a veřejný prospěch.]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie></forDate><forDate value="13.03.2010"><movie id="there-once-was-an-island-te-henua-e-nnoho-2009"><title localized="Byl jednou jeden ostrov" original="There Once was an Island: Te Henua e Nnoho"/><createdWhere value="NZ"/><createdWhen value="2009"/><length value="80"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Na první pohled vypadá nevelký atol Takku obývaný čtyřmi sty Polynésanů jako ráj na zemi. Pospolitá komunita žijící izolovaně na ostrůvku omývaném průzračnými vodami jihozápadního Pacifiku se věnuje tradičním rituálům a hudbě, živí se rybami a odpočívá ve stínu kokosových palem. Vinou globálního oteplování je však korálový ostrov v posledních letech stále častěji zaplavován stoupající hladinou oceánu. Tamní vláda chce proto ostrovany přestěhovat na pevninu, těm se však do neznámého prostředí a nejisté budoucnosti nechce. Raději na svůj ostrůvek pozvou dvojici vědeckých odborníků v naději, že pro ně najdou řešení. Novozélandský snímek Briara Marche v duchu cinéma verité a s využitím skvělé kamery poutavě zachycuje přímý dopad ekologických změn na komunitu původních obyvatel. Skrze portréty Tela, Endara, Satty a dalších ostrovanů pak nabízí unikátní vhled do tradičního způsobu života a myšlení Polynésanů - lidí, kterým i přes jejich harmonické soužití s přírodou, promlouvají zásadním způsobem do života negativní dopady klimatických změn.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1540074/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="stolen-2009"><title localized="Ukradené životy" original="Stolen"/><createdWhere value="AUS"/><createdWhen value="2009"/><length value="78"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Když se režisérská dvojice Violeta Ayalaová a Dan Fallshaw vypravila do uprchlického tábora v Alžírsku, aby natočila příběh setkání po léta odloučené matky a dcery, netušila, jak daleko je tento příběh zavede. Během natáčení s Fetimou a její nejstarší dcerou Leilou totiž vychází najevo, že bílá "babička" Deido je ve skutečnosti jejich paní a ony otrokyněmi. V Marokem okupované Západní Sahaře, odkud pochází, dochází k velkému rozporu při naplňování práva propouštění ?černých" otroků. Mezi udělením svobody a vydáním úředního potvrzení totiž mohou uplynout léta, aniž by tito lidé mohli dokázat, že jsou volní. V podřízeném postavení neznamenají nic - jejich děti jim mohou být odebrány a prodány. Marocká vláda se existenci otroctví snaží utajit, proto se natáčení dokumentu stalo nebezpečným nejen pro samotné aktérky snímku, ale i filmaře. Politická garnitura je prostřednictvím policie pronásleduje a všemožně se snaží zabavit jim natočené kazety. Investigativní snímek australských filmařů ukazuje, jak těžké je vytrvat v odhalování skutečnosti, když se nepřítel ukazuje jako mocnější a záludnější: špehování, krádeže a manipulace nikdy nekončí...]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1446178/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="auto*mat-2009"><title localized="Auto*Mat" original=" Auto*Mat"/><createdWhere value="CZ"/><createdWhen value="2009"/><length value="90"/><version value="česká verze"/><description><![CDATA[Ovládáme město, nebo město ovládá nás? Stáváme se automaty? Je pražský primátor spíše cyklista, nebo populista? Jedeme v tom všichni? Inspirující, vtipný a emotivní dokumentární příběh režiséra Martina Marečka hledá hravým způsobem odpovědi na otázky související se životem ve městě, civilizací v pohybu a dobrodružnou cestou občanské aktivity. Osobní příběh o pokusu proměnit město kolem sebe. Auto-Mat je stylově různorodý film, kombinující žánr dokumentu, animace, hudebního filmu a home videa. Časosběrný princip vyprávění je rozšířen provokujícími situacemi a osobním vyprávěním. Martin Mareček: „Bydleli jsme v centru Prahy. V bytě jsme kvůli hustému provozu téměř nevětrali. Na protější křižovatce se pravidelně objevovaly barevné fleky a rozbité sklo z nabouraných vozidel. Parkující auta ukousla chodník tak, že vedle sebe neprošli dva lidé. Přemýšlel jsem, že bych o tom natočil film – stačilo by jen vystrčit kameru z okna. Pak mi ale došlo, že natočit jen film nestačí. Vznikla by pouze další polemická esej, která by oznamovala všeobecně známé a oslovovala oslovené. Netrvalo dlouho a s přáteli jsme vymysleli projekt pro město, které máme rádi. Zrodil se Auto-Mat, provokativní nástroj i obrodná iniciativa za zdravou Prahu. Postupně jsem se proměnil z filmového režiséra v uměleckého diverzanta i magistrátního lobbyistu. Sondování možné změny. V průběhu šesti let proběhla řada akcí, vyjednávání s politiky, cyklojízd, odborných seminářů i první pražský pokus o Den bez aut. Úspěchy, srážky, vize, zklamání, utopie, střízlivění, šance… Všude byla přítomna dokumentární kamera. Auto-Mat je film v rukou i pokus o město pro život.“ Subjektivně motivovaná cyklo-úvaha kličkující mezi univerzální rozpravou o podobách lidské mobility a osobní reportáží o možnostech pohybu uvnitř neprodyšného městského organismu. Auto nebo Auto-Mat? Film-pohled, film-gesto, film-akce. Auto-Mat, dokumentární urban story v pohybu, vypráví o ulicích plných kol, falešných slibech politiků i o smrti, především ale přijíždí s nadějí. ]]></description><web><url value="http://www.aerofilms.cz/filmy/138-Auto*Mat/"/><url value="http://www.imdb.com/title/tt1550311/"/><url value="http://www.csfd.cz/film/263622-automat/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="jak-zmenit-historii-v-mytus-filmy-o-nacionalismu-ve-21-stoleti-0000"><title localized="Jak změnit historii v mýtus: filmy o nacionalismu ve 21. století " original="Jak změnit historii v mýtus: filmy o nacionalismu ve 21. století "/><createdWhere value=""/><createdWhen value="0000"/><length value="120"/><version value=""/><description><![CDATA[Na začátku 21. století došlo k nárůstu nacionalistických hnutí po celém světě a dokumentaristé tyto problémy ve svých zemích sledují zblízka. Národy jsou budovány na základě koncepce společných hodnot, společné minulosti, a tedy společné identity. Identita národa je vytvářena společnou zkušeností průběžně nabytou jeho občany. Ale o jaké historii mluvíme? O jaké společné minulosti? Je zjevné, že různé státy a lobbistické skupiny využívají historii ke svým vlastním účelům. Přetvořením konkrétních aspektů historie na mýty definují údajně „skutečnou“ podstatu toho, co znamená sounáležitost s národem. Určují, kdo je „skutečným“ příslušníkem skupiny (někdo, kdo s nimi sdílí zkušenosti, které jsou podle nich zásadně důležité pro identitu národa) a kdo ne. Tato nacionalistická propaganda je pak napojena na konkrétní politickou agendu tak, že se snaží „získat srdce a mysl“ ostatních. Jak toho ale lze dosáhnout, jak lze vytvořit mýtus? Prostřednictvím rockové hudby nebo táborů pro mládež? Zacílením na mladší generaci? Nebo interpretací současných událostí očima „věčné“ zkušenosti, čímž se uchová mýtus při životě? Vztah mezi nacionalismem a patriotismem na jedné straně a historií a mýtem na straně druhé je těžištěm letošních Dialogů filmařů. O těchto otázkách budou diskutovat **Yoav Shamir**, režisér filmu [Hanobení](http://www.jedensvet.cz/2010/filmy-a-z/15410), **Salome Jashiová**, režisérka filmu [Vůdce má vždy pravdu](http://www.jedensvet.cz/2010/filmy-a-z/17098), a **Bori Krizaová**, režisérka snímku [Maďarská národní](http://www.jedensvet.cz/2010/filmy-a-z/17117).]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="anna-seven-years-on-the-frontline-2008"><title localized="Anna v přední linii" original="Anna, Seven Years on the Frontline"/><createdWhere value="NL"/><createdWhen value="2008"/><length value="78"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Anna Politkovská, ruská novinářka týdeníku Novaja gazeta, jež se nebála otevřeně kritizovat ruskou vládu za její postup ve válce v Čečensku, byla 7. října 2007 zavražděna. Neznámý vrah čtyřmi výstřely ukončil život ženy, která znamenala pro mnoho lidí naději, že páchané zločiny nebudou přehlíženy a zapomenuty. Film vypráví poutavou dokumentární formou novinářčin životní příběh. Režisérka Máša Novikovová natáčela Politkovskou pravidelně od roku 2000, stejně jako její kolegy a přátele. Během opakovaných cest do Čečenska a rozhovorů v Moskvě, Beslanu a na dalších místech Ruské federace vznikla unikátní výpověď o nesmyslném konfliktu a osobní statečnosti ženy, která se nebála říkat pravdu. Divák se díky výjimečným záběrům stává svědkem čečenské tragédie a je konfrontován s těžko uvěřitelnými příběhy o zabíjení a zmizení nepohodlných osob. Ve snímku kromě Politkovské hovoří například Lidija Jusupovová, právnička z Grozného, jež strávila mnoho let hledáním nezvěstných lidí z Čečenska, nebo Světlana Gannuškinová, držitelka ceny Homo Homini z roku 2006. Obě tyto ženy, podobně jako Anna Politkovská, nasazují vlastní život ve válce o spravedlnost v dnešním Rusku]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="the-end-of-the-line-2009"><title localized="Mizející ryby" original="The End of the Line"/><createdWhere value="GB "/><createdWhen value="2009"/><length value="83"/><version value="anglicky / české titulky"/><description><![CDATA[O kousku ryby na talíři víme zpravidla jen to, že je zdravá pro náš organismus. Chybí nám však další informace, které bychom měli chtít znát. Odkud ta ryba pochází, jak byla ulovena a zda její druh není ohrožen," říká britský novinář Charles Clover, autor knihy The End of the Line. Režisér Rupert Murray se jí inspiroval při natáčení svého dokumentu o globalizaci rybolovu. V tempu, jakým dnes rybolov na celém světě probíhá, totiž není možné, aby příroda obnovovala své zdroje. Snímek ukazuje hlavní problémy spojené s ubýváním ryb. Hlavním z nich je nedodržování kvót pro lov, z čehož snímek obviňuje Čínu i některé evropské státy, dále neekonomický lov velkého množství ryb a důležitou roli hraje i upřednostňování některých druhů, zejména pak obřích tuňáků, vyhledávaných labužníky. Vizuálně poutavý dokument přináší několik základních rad, jak se může i jednotlivec zasadit o zachování rovnováhy fauny světových oceánů.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1176727/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="mlceti-zlato-2010"><title localized="Mlčeti zlato" original="Mlčeti zlato"/><createdWhere value="CZ"/><createdWhen value="2010"/><length value="99"/><version value="původní znění / anglické titulky "/><description><![CDATA[V zapadlém kyrgyzském městečku Barskon se na první pohled zastavil čas. Největší úctě se zde těší veteráni z druhé světové války a řada obyvatel tu stále s nostalgií vzpomíná na časy socialismu, kdy měl každý práci, zdravotní péče byla zadarmo a kdy se měli ?všichni stejně dobře". Jen na gulagy si místní nějak nemohou vzpomenout... Tak jako jedna z hlavních postav filmu, trochu tajemný řidič náklaďáku Nurbek, který společně se svou ženou už deset let pracuje v nedalekém dole na zlato zvaném Kumtor. A právě Kumtor je místem, na němž režisér Tomáš Kudrna výstižně dokumentuje svéráznou podobu kapitalismu a demokracie v zemi připomínající sovětský skanzen; ať už jde o malicherné spory místních obyvatel, či o události z roku 1998, kdy z Kumtoru unikly do řeky dvě tuny kyanidu a otrávily stovky vesničanů. Jeho svérázný a vizuálně vytříbený ?filmový deník" z dlouhého pobytu v Barskonu byl jako vůbec první český dokument podpořen americkou nadací Sundance Documentary Fund.]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="good-fortune-2009"><title localized="Štěstí v neštěstí" original="Good Fortune"/><createdWhere value="EAK - USA"/><createdWhen value="2009"/><length value="73"/><version value="anglicky / české titulky"/><description><![CDATA[Desítky tisíc obyvatel Keni se v dokumentu režiséra Landona van Soesta strachují o svůj domov: ať už jsou jím slumy v chudinské čtvrti Kibera hlavního města Nairobi, nebo hliněné domky pastevců v Yala Swamp v západní části země. Do jejich života totiž vstupují vládou podporované developerské projekty, které nahrávají bohatým a mocným. Obytné domy v Kibeře, původně určené pro sociálně slabé, totiž zabydleli vládní úředníci či lidé, kteří si mohli dovolit koupit vlastní byt. Zemědělské oblasti na západě Keni zase dominují bohatí ?bílí muži" z USA, kteří chtějí vydělat na pěstování rýže - při budování přehrady a zavodňování pozemků však neberou ohledy na starousedlíky. Příběhy Silvy, porodní asistentky z Kibery, a Jacksona, farmáře a učitele z Yala Swamp, odhalují konkrétní boj jednotlivců s politickou mašinerií. Nikdo z nich se nechce vzdát, protože v sázce není nic menšího než jejich přežití. Na odpor se proto staví v rámci svých občanských možností - účastí v prezidentských volbách či psaním oficiálních stížností. Ne každý se však narodil jako dítě štěstěny"...]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1337048/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="bassidji-2009"><title localized="Basídž" original="Bassidji"/><createdWhere value="F - IR - A"/><createdWhen value="2009"/><length value="114"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Režisér Mehran Tamadon, Íránec žijící ve Francii, se vypravil do své rodné země s cílem proniknout do myšlenkového světa fanatických příznivců Íránské islámské republiky, tzv. basídžů. Tito lidé se poprvé objevili během irácko-íránské války jako členové dobrovolných polovojenských jednotek a dodnes slouží jako civilní milice zcela oddané ideám islámské republiky. Právě oni stáli v čele nejbrutálnějších útoků na opoziční demonstranty při posledních íránských volbách. Mehran Tamadon, sám ateista a syn komunistických aktivistů, se během téměř tříletého natáčení snažil skrze nespočet rozhovorů pochopit, kde pramení náboženský fundamentalismus jdoucí ruku v ruce s netolerancí a nacionalismem. Jeho osobitý filmový dialog se z velké části odehrává na poutním místě poblíž hranice s Irákem, kam denně proudí tisíce Íránců uctít nesmrtelnou památku mučedníků zahynuvších během irácko-íránského konfliktu. Právě mučedníci z řad basídžů se zde dodnes těší největší úctě.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1480651/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="hunger-2009"><title localized="Hlad" original="Hunger"/><createdWhere value="D"/><createdWhen value="2009"/><length value="90"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Geneticky modifikované plodiny, technologický pokrok, globální oteplování a poptávka po surovinách. Svět počátku 21. století se dramaticky mění, a to tak, aby vyhovoval především potřebám bohatých. S touto změnou se v chudých zemích nadále zhoršuje už tak bídná životní úroveň. Zatímco v USA je největším problémem společnosti obezita, o pár tisíc kilometrů dál na jih, na Haiti, jsou lidé tak chudí, že musí prodávat vlastní děti do otroctví a k obědu jedí koláče z bláta. Ještě dále, v Brazílii, pokračují nenasytné dřevařské společnosti za přihlížení zkorumpovaných politiků v kácení amazonských pralesů a přispívají tak ke klimatické změně. V jejím důsledku dochází k častějším smrtícím obdobím sucha v subsaharské Africe. Masajům v Keni tak bez dešťové vody zbývá jenom žízeň a hladovění. V Indii zase tisíce farmářů uvěřily krásným snům o geneticky modifikované rýži a vrhli se do propagovaného experimentu. Jenže když nezaprší, nesklidí ani to, co měli dříve. Kdo nemůže splácet dluhy, volí raději sebevraždu. Film Hlad přináší detailní a šokující pohled na osudy komunit a konkrétních lidí, kteří se na třech kontinentech ocitli v pasti současných mezinárodních poměrů.]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie></forDate><forDate value="14.03.2010"><movie id="les-arrivants-2009"><title localized="Znovu začít" original="Les Arrivants"/><createdWhere value="F"/><createdWhen value="2009"/><length value="110"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Francie patří v rámci Evropy k hlavním uprchlickým destinacím. Ročně tu o azyl žádá na padesát tisíc běženců z celého světa. První úřednickou instancí, kterou procházejí, je Koordinační centrum pro rodiny žádající o azyl (CAFDA), jež jim po příjezdu přiděluje pokoje v pařížských ubytovnách a provází je procesem žádosti o udělení statusu uprchlíka. V centru pracují i sociální pracovnice Colette a Caroline. Každá se se stresujícími situacemi, které jejich práce obnáší, vyrovnává po svém. Popudlivá Caroline hodně kouří a někdy pláče. Chaotická a obětavá Colette se kvůli svým klientům dostává do sporů s vedením. Udržet si emocionální odstup a profesionalitu není vždy lehké. Obtížnou komunikaci s vyčerpanými, traumatizovanými a neodbytnými klienty ještě komplikuje jazyková bariéra. Režisérské dvojici se v dokumentu podařilo velmi autenticky zachytit oboustranně vypjaté a frustrující situace, v nichž se nachází zoufalí cizinci odkázaní na pomoc státních úřednic, jejichž možnosti a také trpělivost jsou však omezené. Film si z loňského festivalu DOK Leipzig odnesl hlavní cenu Zlatá holubice.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1593721/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="seminar-barmskych-filmu-z-famu-0000"><title localized="Seminář barmských filmů z FAMU" original="Seminář barmských filmů z FAMU"/><createdWhere value=""/><createdWhen value="0000"/><length value="60"/><version value=""/><description><![CDATA[Vít Janeček, dokumentarista a pedagog, který na FAMU dlouhodobě pracuje s mladými talentovanými lidmi z Barmy, představí na festivalu Jeden svět 5-7 krátkých filmů studentů a studentek vzdělávacího projektu FAMU v Barmě. Sérii krátkých filmů natočili barmští stážisté FAMU během workshopů v Barmě, během svého pobytu na FAMU nebo v rámci německého projektu Yangon Film School. Po projekci filmů bude následovat diskuse za účasti dvou mladých autorek z Barmy. Barmská kinematografie, která zažívala největší slávu v 50. a začátkem 60. let, dnes téměř neexistuje. FAMU ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a ambasádou Francouzské republiky v Rangúnu již čtvrtým rokem organizuje talentové workshopy vedené přímo v Barmě. Účastníky workshopů jsou většinou umělci jiných profesí, studenti, kteří nesměli dále studovat nebo talentovaní mladí lidé, kteří nemají šanci v rámci tamních podmínek svůj talent rozvíjet. Dva nejlepší z účastníků získávají vždy možnost studijního ročního pobytu v Praze, kde se plnohodnotně zapojují do studijního programu FAMU International. Výstupem širokého spektra workshopů jsou krátké filmy různých žánrů. Moderuje Marie Peřinová, vedoucí barmských projektů v organizaci Člověk v tísni. Diskuse se zúčastní režisér Vít Janeček a dvě barmské filmařky.]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="moving-to-mars-a-million-miles-from-burma-2009"><title localized="Z Barmy až na Mars" original="Moving to Mars: A Million Miles from Burma"/><createdWhere value="GB"/><createdWhen value="2009"/><length value="84"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Nejnovější dokument režiséra oceňovaného snímku Cesta na Guantánamo Mata Whitecrosse nás zavede do jednoho z uprchlických táborů na barmsko-thajské hranici. Na 40 000 Karenů se sem uchýlilo před perzekucí ze strany barmské vojenské junty. Rodina strojního inženýra Thawa Htooa, jemuž barmští vojáci vypálili dům, zde žije již patnáctým rokem. Společně s rodinou farmáře Joa-Kaa se na ně díky práci humanitárních organizací usměje štěstí v podobě nového domova v britském Sheffieldu. Lehká počáteční nervozita rodičů z nejisté budoucnosti vtipně kontrastuje s nezměrným nadšením jejich dětí, pro které představuje přesun z tábora v džungli do srdce průmyslové Anglie hlavně úžasné dobrodružství. Postupně však vychází najevo, že najít si v cizí zemi práci a přátele, překonat jazykovou bariéru a obstát ve škole je pro celou rodinu těžká životní zkouška. Hluboce lidský film ve stylu cinéma vérité věrně poodkrývá v často úsměvných portrétech jednotlivých členů obou rodin zkušenost lidí snažících se adaptovat na zcela nové prostředí.]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="tibet-in-song-2009"><title localized="Tibet zpívá" original="Tibet in Song"/><createdWhere value="USA"/><createdWhen value="2009"/><length value="82"/><version value="původní verze / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[V létě roku 1995 se tibetský muzikolog Ngawang Choephel vydal do své vlasti, odkud jako dítě utekl s matkou do Indie. Vyzbrojen malou kamerou se pokusil zdokumentovat, v jaké míře se Tibeťanům v okupované zemi daří uchovávat si svou bohatou hudební tradici. S hrůzou zjišťuje, že ve Lhase zní z každého obchodu, baru nebo pouličního tlampače čínská pop-music a že většina mladých Tibeťanů jí dává přednost před tradičními tibetskými písněmi. Ty se mu podaří zaslechnout až na venkově. Během zaznamenávání lidových písní je ale zatčen, obviněn ze špionáže a odsouzen k osmnácti letům vězení. V práci na svém strhujícím a velmi osobním dokumentu plném unikátních archivních i současných záběrů z okupovaného Tibetu pokračuje Choephel po šesti a půl letech, kdy je po tlaku mezinárodních kampaní i americké vlády konečně propuštěn. Emocemi nabitý snímek zaznamenává i nepokoje ve Lhase z března 2008 a jejich brutální potlačení či výpovědi mladých Tibeťanek o mučení v čínských věznicích. Naplno odkrývá skutečnou podobu čínské okupační politiky v Tibetu. Na loňském festivalu v Sundance získal film Cenu poroty v kategorii dokumentů.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1334566/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="taqwacore-the-birth-of-punk-islam-2009"><title localized="Taqwacore: zrod islámského punku" original="Taqwacore: The Birth of Punk Islam"/><createdWhere value="CDN-"/><createdWhen value="2009"/><length value="87"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Hudba bez ideologie, nabízející autonomii a prostor k vlastnímu vyjádření. Tak vnímá punkrock skupina mladých muslimů a muslimek, tvořících několik různých kapel a dohromady tuto žánrovou hudební scénu. Většinu z nich oslovila kniha Michaela Muhammada Knighta The Taqwacores, punkový manifest. Knight, vychovávaný jako katolík, konvertoval k islámu ve svých sedmnácti letech na výraz protestu proti despotickému otci. Jako "bílý muslim" budí pozornost v západní i muslimské společnosti. Knight a jeho přátelé ze skupiny The Kominas uspořádají turné po amerických velkoměstech a po cestě přibírají do svého vyzdobeného autobusu další interprety. Půl roku po americké "šňůře" koncertují v Pákistánu a snaží se tak punkrock a vlastní interpretaci koránu přiblížit i tamním muslimům. Vystoupení punkrockerů jsou kontroverzní pro americkou i pákistánskou, muslimskou i nemuslimskou komunitu. Režisér Omar Maajed ve svém snímku pracuje s konceptem ?minority uvnitř minorit" a přibližuje, jak těžké je dostát tradicím a zároveň bojovat o možnost projevit se nonkonformně.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1519402/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="cekani-na-sobi-sprezeni-2010"><title localized="Čekání na sobí spřežení" original="Čekání na sobí spřežení"/><createdWhere value="CZ"/><createdWhen value="2010"/><length value="52"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Závěrečný díl sibiřské tetralogie Polarion Zdeňka N. Bričkovského nás zavede mezi národ Ižemců. Čas daleko na ruském severu plyne pomalu jako řeka Ižma, a návštěva kanadských studentů nebo českých filmařů je proto pro místní lidi vítaným zpestřením. Folklor se tu mísí s vlivem ruské kultury a není jisté, zda s nejstarší generací nezemřou i pomalu mizející tradice. Mladá etnografka Galina proto sbírá staré písně, zvyky a vyprávění, aby udržela duchovní stěžeň svého národa". Poetický snímek se nese v příjemné atmosféře. Kamera sleduje divokou sibiřskou přírodu, tradiční výrobu kožených bot, zpívající a tančící ženy i očekávané sobí spřežení s okouzlující lehkostí. "Dokud ještě nejsme okoralí, dokud stále ještě máme v duši ty zvláštní struny, můžeme se ještě sami přesvědčit, že kromě tohoto materiálního světa je ještě druhý svět, duchovní, a když se mu otevřeme, může obohatit naši duši," shrnuje poselství své práce i celého filmu Galina.]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="mugabe-and-the-white-african-2009"><title localized="Mugabe a bílý Afričan" original="Mugabe and the White African"/><createdWhere value="GB"/><createdWhen value="2009"/><length value="91"/><version value="anglicky / české titulky"/><description><![CDATA[Diskriminace bělochů. Pro Evropana a Američana prakticky neznámý pojem, pro tisíce bělošských farmářů žijících v jihoafrickém státě Zimbabwe tvrdá realita. Humanitární situace v jedné z nejchudších zemí Afriky se od přelomu tisíciletí rapidně zhoršila se zavedením pozemkové reformy, která místnímu diktátorovi Robertu Mugabemu umožnila pod heslem Zimbabwe Zimbabwanům" zabrat statisíce hektarů půdy prosperujících bělošských farem. Původně britská rodina Mikea Campbella, která do Zimbabwe přišla před třiceti lety a na své farmě pokojně žije s pěti sty domorodci, se Mugabeho zvůli soudně vzepře. Campbellovi se v bitvě nevzdávají ani poté, co jsou brutálně zlynčováni, a doufají, že verdikt mezinárodního tribunálu by mohl znamenat významný precedens. Atmosféru dechberoucího snímku o nerovném střetu lidských práv s rasovou nenávistí podtrhuje působivá hudba. Film se dostal do letošních širších nominací na Oscara.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1437235/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="green-days-2009"><title localized="Dny zelených nadějí" original="Green Days"/><createdWhere value="IR"/><createdWhen value="2009"/><length value="72"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Hlavní postavou filmu je mladá íránská divadelní režisérka Ava trpící depresemi. V době, kdy se usilovně snaží pomocí terapie pochopit samu sebe i svět, který ji obklopuje, ponoří se její rodný Teherán do zelené barvy. V rámci předvolebních shromáždění totiž vyjdou do ulic statisíce stoupenců prezidentského kandidáta Mirhosseina Mousaviho a zelená barva jejich vlajek symbolizuje dlouho očekávanou naději na demokratizaci poměrů v Íránu v případě, že by ve volbách Mousavi zvítězil nad diktátorem Ahmadínežádem, nenáviděným zejména mladými lidmi. Ani Ava nezůstane stranou všeobecné euforie a skrze spontánní rozhovory s Mousaviho stoupenci nabízí velmi otevřený pohled na opoziční hnutí prostoupené optimismem. Jen pár dní po zmanipulovaných volbách však tyto obrázky střídají unikátní amatérské záběry z malých kamer a mobilních telefonů, na nichž účastníci protestních demonstrací zachycují brutalitu íránské policie, jíž padly za oběť stovky lidí a která svědčí o nejistotě režimu a jeho odhodlání udržet se u moci všemi prostředky. Film na vysoce aktuální téma dokumentuje události, které se řadí k nehorším příkladům alarmujícího potlačování demokratických principů z posledních let.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1502406/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="jan-klusak-–-axis-temporum-2009"><title localized="Jan Klusák – Axis Temporum" original="Jan Klusák – Axis Temporum"/><createdWhere value="CZ"/><createdWhen value="2009"/><length value="57"/><version value="česky / anglické titulky"/><description><![CDATA[Černobílý dokument zastihuje hudebního skladatele Jana Klusáka v ose času (axis temporum) mezi 70. a 75. rokem života s nesmírnou vitalitou, šarmem a vtipem. Jan komponuje a sleduje zrod stěžejní skladby tohoto období v nastudování dirigenta Petra Altrichtera, pouští nás do svého dětství, které ožívá ve fotografiích jeho milovaného tatínka, který zahynul v Osvětimi, neotřele charakterizuje svá různá šťastná i těžká období. Vše prostupuje jeho hudba – hudba jako životní postoj.]]></description><web><url value="http://www.csfd.cz/film/261975-jan-klusak-axis-temporum/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie></forDate><forDate value="15.03.2010"><movie id="kimjongilia-2009"><title localized="Kimčongílie" original="Kimjongilia"/><createdWhere value="ROK"/><createdWhen value="2009"/><length value="75"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Severní Korea je bezesporu nejizolovanější zemí světa. Totalitní režim zde již šedesát let zavírá své obyvatele do koncentračních táborů za sebemenší prohřešky: stačí zmačkat noviny, na nichž je vyobrazen otec zakladatel Kim Ir-sen nebo jeho syn, současný vládce Kim Čong-il. Ačkoli se i pouhý pokus o útěk z těchto táborů trestá smrtí, každý rok se o něj řada vězňů pokusí. Díky hrstce z nich, kterým se podaří uniknout a z níž se někteří objeví i v dokumentu, se svět dozvídá o hrůzné podobě života v komunistické Severní Koreji. Jejich silné a alarmující svědectví o milionech obětí hladomoru v devadesátých letech, severokorejských dívkách skrývajících se v Číně, které jsou nuceny k prostituci, či o závislosti tamní ekonomiky na práci vězňů výmluvně kontrastují s propagandistickými televizními pořady posilujícími obludné rozměry Kim Čong-ilova kultu. S využitím archivů a graficky zajímavých vsuvek je ve filmu režisérky N. C. Heikinové také přehledně připomenuta historie korejského poloostrova.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1180311/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="chemo-2009"><title localized="Chemo" original="Chemo"/><createdWhere value="PL"/><createdWhen value="2009"/><length value="58"/><version value=""/><description><![CDATA[Někdo má obyčejnou chřipku a ta naše je prostě jen opravdu vážná." I tak přemýšlejí o své chorobě pacienti varšavské onkologické kliniky. Než jejich žíly pojmou další dávku chemoterapie, trvá to několik hodin. Nemocní si čas krátí rozhovory o oblíbených jídlech, svatebních šatech i vtíravých myšlenkách na sebevraždu. V detailních záběrech hledíme do tváře optimistické matky pětiměsíčního chlapečka, sympatické zelinářky, středoškoláka i těhotné ženy, kterou čeká amputace prsu. Fascinujícím dialogům, jejichž nenápadným svědkem se kamera stává, nechybí humor ani ironie. Stejně otevřeně ale všichni uvažují o délce života, o strachu či víře. Čas v nemocnici běží pomalu, jeho plynutí odměřuje mizející tekutina v kapačce a listí snášející se ze stromů za okny pokoje. Intimní snímek zkušeného polského režiséra Pawla Lozinského posbíral několik ocenění, mimo jiné na krakovském filmovém festivalu a německém DOK Leipzig.]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="sun-behind-the-clouds-2009"><title localized="Slunce za mraky - boj Tibeťanů za svobodu" original="Sun Behind the Clouds"/><createdWhere value="GB - IND"/><createdWhen value="2009"/><length value="79"/><version value="anglicky / české titulky"/><description><![CDATA[Březen 2008. V Tibetu vypuklo největší povstání od chvíle, kdy Čína tuto zemi v roce 1959 obsadila. Tibeťané žijící v indickém exilu se vydalina pochod směrem k čínské hranici, aby podpořili své demonstrující krajany. Je tomu již více než dvacet let, co dalajlama, duchovní a politický vůdce Tibetu, vyhlásil svou politiku střední cesty: vzdal se požadavku na samostatnost své země, aby požadoval její skutečnou autonomii v rámci Čínské lidové republiky. Je dalajlamova cesta nenásilí a kompromisu pro Tibet opravdu nejlepším a jediným možným řešením?]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1540068/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="vrela-krv-2008"><title localized="Nenávist v krvi" original="Vrela krv"/><createdWhere value="SRB"/><createdWhen value="2008"/><length value="51"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Dokument Marka Mamuziče se zabývá alarmujícím nárůstem neonacismu a nacionalistických frakcí v Srbsku. Skrze rozhovory se členy různých srbských neonacistických frakcí a s jejich oponenty se snímek snaží poodhalit důvody, proč tolik mladých lidí v této zemi propadlo idejím fašismu a nacionalismu. Jedním z důvodů je jistě i skutečnost, že v zemi, která se po sedmi letech po pádu Miloševičova režimu stále nachází v izolaci od zbytku světa, má silné slovo pravoslavná církev. Potvrzují to slova jejího bývalého biskupa Nikolaje Velimiroviče, velmi populárního mezi mladými příznivci krajní pravice, který nešetří nenávistnými výroky na adresu příslušníků sexuálních menšin a zejména Židů. Podle něj Židé mohou nejen za smrt Krista, ale dokonce i za bombardování Srbska v devadesátých letech minulého století. Dramatické záběry z pouličních bitev s policií během útoku na americkou ambasádu, napadení účastníků protifašistické demonstrace, časté útoky na Romy a gaye či vypálení mešity v Bělehradě jasně dokazují, jak vážný problém neonacismus v Srbsku představuje. Na sarajevském filmovém festivalu snímek získal Cenu lidských práv.]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="october-country-2009"><title localized="Přízraky jedné americké rodiny" original="October Country"/><createdWhere value="USA"/><createdWhen value="2009"/><length value="80"/><version value="anglicky / české titulky"/><description><![CDATA[Každou rodinu trápí strašidla minulosti. Americká rodina Mosherových pocházející z dělnického prostředí není výjimkou. Její hlavu Dona neustále trápí noční můry z vietnamské války, Donova osaměle žijící sestra Denise považující se za čarodějnici tráví většinu času na hřbitově vyvoláváním duchů a jeho dcera Donna otěhotněla ještě jako mladistvá s mužem, který jí bil. Ani Donnina dcera Daneal neunikla rodinnému prokletí a neodvratně opakuje nešťastný osud své matky... Dokumentaristovi Michaelu Palmierimu se společně se spisovatelem a hlavně příbuzným rodiny Donalem Mosherem podařilo během jednoho roku natočit nebývale intimní a otevřený portrét tří generací neúspěšně bojujících o naplnění amerického snu. Melancholická nálada svižně střiženého snímku s nápaditou kamerou plasticky vykresluje rodinu Mosherových uvězněnou v bludném kruhu chudoby a špatných rozhodnutí.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1326831/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="gesicht-zur-wand-2008"><title localized="Čelem ke zdi" original="Gesicht zur Wand "/><createdWhere value="D"/><createdWhen value="2008"/><length value="89"/><version value="německy / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Dokumentární film Stefana Weinerta Čelem ke zdi je velmi osobním portrétem pětice lidí, kteří se neúspěšně pokusili o útěk z NDR. Stali se tak oběťmi komunistické státní bezpečnosti Stasi a vyprávějí svůj životní příběh poznamenaný traumatickým pobytem ve vězení. Vybraní protagonisté zastupují skupinu 72 000 lidí, kteří byli zatčeni při pokusu o útěk z Německé demokratické republiky. Weinert se ve svém dokumentu zříká okázalých stylových prostředků. Protagonisty zachycuje s maximální věcností, bez příkras, čímž nechává vyniknout autenticitu a dojemnost jejich osudů. Aktéři dokumentu Čelem ke zdi se se svou minulostí vypořádávají různým způsobem, něco však mají přeci jen všichni společné: bolestné vzpomínky na to, jaké to je být vydán moci napospas, na pocit ponížení, všudypřítomný strach a složitě překonatelnou ztrátu důvěry vůči okolí. *Čestmír Lang o filmu říká:* Dokumentární snímek Stefana Weinerta začíná tam, kde končí cenami ověnčený film Životy těch druhých. Ze 72.000 politických vězňů východoněmeckého režimu si režisér vybral dvě ženy a tři muže různého věku a profesí a nechal je před kamerou vypovídat o jejich osudech ve vězení státní bezpečnosti. Strávili tam řadu měsíců nebo dokonce let než bylo jejich psychické utrpení ukončeno zaplacením výkupného ze strany západoněmeckého státu. U tří z nich trvají psychické následky věznění dodnes. Strach je kámen na duši, kterého se člověk nikdy nezbaví, svěřuje se jedna z postav. A další: *dodnes nejsem schopen nikomu důvěřovat, připadám si na světě osamělý a opuštěný.* Stefan Weinert staví na síle tichých výpovědí svědků, jejichž osudy v diváku doznívají ještě dlouho po skončení projekce. **Gesicht zur Wand je nesporně jedním z nejsilnějších dokumentárních filmů roku a je na DER FILMu uváděn ještě před německou premiérou.** ]]></description><web><url value="http://www.gesichtzurwand.de/home.html"/><url value="http://www.imdb.com/title/tt1474371/"/><url value="http://www.csfd.cz/film/266114-gesicht-zur-wand/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie></forDate><forDate value="16.03.2010"><movie id="uberall-nur-nicht-hier-2009"><title localized="Všude dobře, doma nejhůř" original="Überall nur nicht hier"/><createdWhere value="D"/><createdWhen value="2009"/><length value="72"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Život v bosenské Srebrenici se čtrnáct let po spáchání známého masakru, při němž bylo srbskými jednotkami povražděno přes osm tisíc bosenských muslimů, pomalu usazuje. Z exilu v západní Evropě se vrátila osmnáctiletá Samira, která ale návrat do rodného města vnímá jako krok zpátky. Další postavou snímku je starosta Malkič, který řeší oficiální stížnosti obyvatel města, vítá delegace, organizuje vzpomínkové akce a zároveň nezapomíná na vlastní podnikatelské záměry. To pravoslavný kněz Mitar při opravách zbořeného kostela přemítá o tom, zda lze srebrenický masakr skutečně označit za genocidu, pokud se dle jeho slov jen otočila role obětí a vrahů". Minulost zde stále není zapomenuta a doutná pod zdánlivě poklidným povrchem. Jakákoli citlivější událost je zde vždy interpretována dvojznačně. Samira mezitím střídá zaměstnání a přemýšlí, jestli ji ze "zakletí" rodného města může vysvobodit sňatek z rozumu s bohatým cizincem. Svižně natočený dokument Tamary Miloševičové se skvělou hudbou Ilji Coriče vyvolává otázky, jakým způsobem se může město plné znesvářených obyvatel vyrovnat se svou temnou minulostí.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1478963/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="sil-jsem-u-kubise-2010"><title localized="Šil jsem u Kubiše" original="Šil jsem u Kubiše"/><createdWhere value="CZ"/><createdWhen value="2010"/><length value="57"/><version value="původní znění / anglické titulky"/><description><![CDATA[Hlavní postavou nejnovějšího dokumentu Pavla Štingla je dvaadevadesátiletý moravský sedlák Alois Denemark, poslední přímý pamětník aktérů atentátu na Reinharda Heydricha. Když gestapo bezprostředně po atentátu zatklo a později popravilo všechny příbuzné i pomocníky vůdce skupiny atentátníků Jana Kubiše, jeho soused Alois Denemark jen o vlásek unikl smrti. „Němcům odpustit dokážu, přece jen byla válka, ale co dokázal provést během komunismu Čech Čechovi, to odpustit nelze," říká Alois Denemark, který v roce 1948 odmítal zakládat jednotná zemědělská družstva, a byl proto komunisty poslán na pět let do pracovního tábora. I když po propuštění z vězení v padesátých letech začínal úplně od nuly, dokázal rodinu uživit hospodařením na malém kousku své půdy. Poutavé vyprávění zkušeného hospodáře, který i v úctyhodném věku stále obdělává své políčko, kouří, hraje na harmoniku a rád posedí s přáteli nad sklenkou dobrého vína, doplňuje ve filmu jen minimum archivních záběrů. V intimní kameře Míry Janka tak může nerušeně zaznít Denemarkovo hluboké porozumění životu, okolní přírodě i lidské povaze.]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="iron-crows-2009"><title localized="Železné duše" original="Iron Crows"/><createdWhere value="ROK"/><createdWhen value="2009"/><length value="59"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Najíst se znamená přežít. Tuto zdánlivě triviální pravdu mají dělníci v bangladéšském přístavu Chittagong každodenně na mysli. Do vrakoviště lodí je z ostatních částí Bangladéše, jedné z nejchudších zemí světa, zahnala krutá bída. Bosí dělníci, z nichž někteří nosí na hlavě místo ochranné helmy jen šátek, tu při rozebírání železných vraků ve strašných podmínkách denně riskují smrtelný úraz, ke kterým tu dochází asi dvacetkrát do roka. Několikatunové kusy lodí pomáhají v dlouhých zástupech tahat i děti. Otrockou práci v přístavu přetínají jen rytmické popěvky a zvuk svářeček? Ve filmu se setkáváme s postarším Rufikem, mladíkem Belalem a dvanáctiletým Ekramulem. Všichni živí z dvoudolarové denní mzdy své rodiny. Rufik si o volnu přivydělává kilometrovými pochody se dřevem na otop, Ekramul šetří na oblečení a Belal se modlí, aby po půl roce mohl navštívit svou manželku a čerstvě narozenou dceru. Železné duše jsou brilantně natočený dokument plný monumentálních záběrů z prostředí přístaviště, i nanejvýš intimních scén obnažujících čiré lidské zoufalství.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1567708/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="zeme-snu-2009"><title localized="Země snů" original="Země snů"/><createdWhere value="CZ"/><createdWhen value="2009"/><length value="67"/><version value="česká verze / anglické titulky"/><description><![CDATA[Doposud žili na vietnamském venkově - sice chudě, ale relativně spokojeně. Potom uvěřili jedné z mnoha agentur slibujících jim pohádkové výdělky v zaslíbené zemi jménem Česko. Jejich rodina i vzdálení příbuzní zastavili veškerý majetek, a od banky získali astronomickou částku šest až deset tisíc dolarů jako poplatek za letenku a pracovní vízum. Věřili, že v „ráji" si vydělají dost jak na splacení dluhů, tak na výrazné vylepšení rodinného rozpočtu. Místo toho je ale čekalo rozčarování v podobě nenaplněných slibů ze strany agentury, nevyhovujícího ubytování, nízkých platů a co hůř - postupující hospodářská krize velkou část z nich připravila i o špatně placenou práci, kterou měli. Úroky u vietnamské banky hrozivě narůstají, rodina čeká na peníze a návrat do vlasti se za této situace jeví jako noční můra? Režisér Martin Ryšavý se ve vietnamské komunitě těší důvěře, která byla pro zpracování tohoto tématu klíčová. Snímek Země snů přináší pestrou mozaiku pohledů na problematiku jak ze strany dělníků, tak od zástupců vietnamských starousedlíků, pracovníků státní správy i obyvatel Hanoje.]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="war-and-love-in-kabul-2009"><title localized="Kábulská love story" original="War and Love in Kabul"/><createdWhere value="D"/><createdWhen value="2009"/><length value="86"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Hossein a Shaima se milovali již od dětských let. Během dospívání se ale jejich cesty rozdělily. Negramotný Hossein odešel za výdělkem do války s Tálibánem, Shaima byla na otcův rozkaz nucena provdat se za muže o čtyřicet let staršího navíc jako jeho třetí žena. Po letech se jejich cesty opět protnuly. I když Hossein přišel ve válce o nohy a Shaima má pětiletou dceru, jejich vzájemná láska nijak neutrpěla. Žít spolu ale nemohou. Shaima sice požádala o rozvod, ani jedna z rodin však jejich lásce není nakloněna. V cestě za štěstím jim stojí odlišná etnická příslušnost, tradiční rodinná čest a striktní kmenové zákony. Navzdory hrozbám násilnou odplatou za jejich "nepatřičné" chování ze strany mužských členů obou rodin se Shaima s Hosseinem nadále schází. Snímek německé režisérky Helgy Reidemeisterové nabízí střídmé, ale o to intimnější drama Romea a Julie v zemi, která v posledních desetiletích zná jen válku a chudobu.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1363475/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="holky-z-fildy-2009"><title localized="Holky z fildy" original="Holky z fildy"/><createdWhere value="CZ"/><createdWhen value="2009"/><length value="70"/><version value="česká verze / anglické titulky"/><description><![CDATA[Dvacetileté období mezi sametovou revolucí a prvními volbami do Evropského parlamentu v České republice představuje časovou osu dokumentu režisérek Nataši Dudinské a Taťány Markové. Dvě dekády ve svém životě v něm rekapitulují čtyři absolventky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a aktivní členky studentského stávkového výboru v roce 1989. Jana Hybášková vstoupila do politiky a zastupovala Českou republiku v Evropském parlamentu. Alena Ježková se po několika letech strávených v médiích a ve státní správě stala spisovatelkou, nominovanou na cenu Magnesia Litera. Pavla Milcová zpívá a skládá písně pro sebe i další interprety. Alice Rahmanová překládá, otevřela vlastní agenturu a uvažuje o kandidatuře na post starostky v obci, kde žije. Jejich životní dráhy jsou si podobné i vzdálené - rýsují se v nich potřeby po seberealizaci; slučování profesního a soukromého života; rozčarování a deziluze z politické situace v zemi a z vývoje české společnosti; osobní zklamání i pocity štěstí. Co přinesla ženám osobní angažovanost v dobách revoluce a jak se na ni dnes dívají? Je cesta pro ženy v politice v Česku po dvaceti letech vyšlapaná?]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1558780/"/><url value="http://www.csfd.cz/film/269302-holky-z-fildy/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie></forDate><forDate value="17.03.2010"><movie id="pahrbek-cesky-2009"><title localized="Pahrbek český" original="Pahrbek český"/><createdWhere value="CZ"/><createdWhen value="2009"/><length value="58"/><version value="česká verze"/><description><![CDATA[Lidé se sem jezdí vdávat, ženit, nechat rozptýlit a občas i spáchat sebevraždu. Většině z milionu návštěvníků, kteří sem za rok zavítají, však stačí ke štěstí krásný výhled a něco k pití. Ano, řeč je o naší nejvyšší hoře Sněžce. Když zde v roce 2004 dřevomorka definitivně sežrala oblíbenou Českou boudu, dokázala místní svérázná podnikatelka prosadit na jejím místě stavbu nové poštovny. Úkol zadala renomovaným architektům Martinu Rajnišovi a Patriku Hoffmanovi, kteří inspirováni učením zenu a dogonskými stavbami chtěli dokázat, že moderní architektura má své místo i na vrcholu "státotvorné" hory. Časosběrný dokument Lucie Králové nezaznamenává jen nejrůznější peripetie spojené se stavbou poštovny Anežky, ale také zábavným způsobem poukazuje na její národnostní, historické, architektonické a ekologické souvislosti. Vedle vtipných momentů z Krkonošských pohádek tak zde mají v jemně ironických pasážích své místo i Václav Klaus, zapálený ornitolog či milovník bizarních odpadků, které lze na Sněžce dodnes nalézt.]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="die-eroberung-der-inneren-freiheit-2009"><title localized="Sokratovy rozhovory ve vězení" original="Die Eroberung der Inneren Freiheit"/><createdWhere value="D"/><createdWhen value="2009"/><length value="85"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Můžeme nalézat svobodu uvnitř sebe samých? Dokáže nás tento přístup ochránit před nástrahami a hořkostmi vnějšího světa? A můžeme se takto cítit svobodně i za předpokladu, že je náš život kontrolován a ovládán a že ho trávíme za mřížemi? Společný dokument režisérek Silvie Kaiserové a Aleksandry Kumorekové nás zavádí do věznice v Berlíně-Tegelu, kde se v průběhu jednoho roku pravidelně schází devět trestanců a dva filozofové. Nad Sokratovými dialogy probírají témata týkající se duality pravdy a lži, vnitřní a vnější svobody, břemene názorů ostatních lidí i jejich vlastních emocí. Muži odsouzení za vraždy, podvody, obchod s drogami či krádeže a zabití nahlížejí do svých duší a snaží se hledat odpovědi na otázky, jež vyvstávají při diskusích s ostatními vězni. Jejich osudy sledujeme na pozadí každodenních povinností a čtení z posudků psychologů, měnících se v čase stejně jako příroda v průběhu ročních období za okny věznice. Snímek vyniká intimitou výpovědí, kdy vězňům a jejich myšlenkám nasloucháme s výsadou nepozorovaných, ukrytých za filmovou kamerou.]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="stolen-2009"><title localized="Ukradené životy" original="Stolen"/><createdWhere value="AUS"/><createdWhen value="2009"/><length value="78"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Když se režisérská dvojice Violeta Ayalaová a Dan Fallshaw vypravila do uprchlického tábora v Alžírsku, aby natočila příběh setkání po léta odloučené matky a dcery, netušila, jak daleko je tento příběh zavede. Během natáčení s Fetimou a její nejstarší dcerou Leilou totiž vychází najevo, že bílá "babička" Deido je ve skutečnosti jejich paní a ony otrokyněmi. V Marokem okupované Západní Sahaře, odkud pochází, dochází k velkému rozporu při naplňování práva propouštění ?černých" otroků. Mezi udělením svobody a vydáním úředního potvrzení totiž mohou uplynout léta, aniž by tito lidé mohli dokázat, že jsou volní. V podřízeném postavení neznamenají nic - jejich děti jim mohou být odebrány a prodány. Marocká vláda se existenci otroctví snaží utajit, proto se natáčení dokumentu stalo nebezpečným nejen pro samotné aktérky snímku, ale i filmaře. Politická garnitura je prostřednictvím policie pronásleduje a všemožně se snaží zabavit jim natočené kazety. Investigativní snímek australských filmařů ukazuje, jak těžké je vytrvat v odhalování skutečnosti, když se nepřítel ukazuje jako mocnější a záludnější: špehování, krádeže a manipulace nikdy nekončí...]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1446178/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="garbage-dreams-2009"><title localized="Vysněný odpad" original="Garbage Dreams"/><createdWhere value="USA"/><createdWhen value="2009"/><length value="79"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Zaballeen, arabský výraz pro „lidi odpadků", označuje nejnižší sociální vrstvu Káhiry. Patří k ní i teenageři Adham, Nabil a Osama, hrdinové dokumentu Mai Iskanderové. Režisérka natáčí jejich každodenní život v okrajové čtvrti Mokattan, největší „odpadkové osadě" na světě. Sběr a zpracování odpadu z osmnáctimilionové Káhiry představuje pro místní šedesátitisícovou komunitu už po století jediný zdroj obživy. Mezi odpadky si hrají děti i psi a procházejí tudy terénní pracovníci s protitetanovými injekcemi. Mladíci, které sledujeme v jejich nuzných příbytcích, v práci i na zkušené ve Walesu, sní o vlastní šrotovně či brzké svatbě. Jejich sny se však rozplývají s příchodem zahraničních společností na káhirský trh s odpadky. Vysoce efektivní recyklační systém, v němž se obyvatelům Mokattanu daří zpracovávat 80 procent veškerého odpadu, nahrazuje moderní technika italských a španělských firem s několikrát nižší účinností. Snímek zachycující ničivý dopad globalizace na osudy jednotlivců i celé komunity je Iskanderové debutem a probojoval se do letošní širší oscarové nominace.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1049415/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="mugabe-and-the-white-african-2009"><title localized="Mugabe a bílý Afričan" original="Mugabe and the White African"/><createdWhere value="GB"/><createdWhen value="2009"/><length value="91"/><version value="anglicky / české titulky"/><description><![CDATA[Diskriminace bělochů. Pro Evropana a Američana prakticky neznámý pojem, pro tisíce bělošských farmářů žijících v jihoafrickém státě Zimbabwe tvrdá realita. Humanitární situace v jedné z nejchudších zemí Afriky se od přelomu tisíciletí rapidně zhoršila se zavedením pozemkové reformy, která místnímu diktátorovi Robertu Mugabemu umožnila pod heslem Zimbabwe Zimbabwanům" zabrat statisíce hektarů půdy prosperujících bělošských farem. Původně britská rodina Mikea Campbella, která do Zimbabwe přišla před třiceti lety a na své farmě pokojně žije s pěti sty domorodci, se Mugabeho zvůli soudně vzepře. Campbellovi se v bitvě nevzdávají ani poté, co jsou brutálně zlynčováni, a doufají, že verdikt mezinárodního tribunálu by mohl znamenat významný precedens. Atmosféru dechberoucího snímku o nerovném střetu lidských práv s rasovou nenávistí podtrhuje působivá hudba. Film se dostal do letošních širších nominací na Oscara.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1437235/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="our-street-2008"><title localized="Naše ulice" original="Our Street"/><createdWhere value="PL"/><createdWhen value="2008"/><length value="80"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Dělnická rodina Furmanczykových žije ve svém bytě v polské Lodži po pět generací. Kam paměť sahá, všichni její členové pracovali v textilní továrně přes ulici. Kdysi jedna z největších fabrik svého druhu v Evropě byla po pádu komunismu uzavřena a francouzský investor na místě její ruiny začal stavět gigantické obchodní centrum. S továrnou jako by Furmanczykovi ztratili své místo na světě. Babička, jejíž penze rodinu živí, žije minulostí, nezaměstnaný otec utíká od neutěšené současnosti k alkoholu, dcera, jejíž druh je ve vězení, opustí vlastní dítě. Na slavnější včerejšky Lodže, někdejšího „města zaslíbeného", odkazují archivní záběry z dob válečných či období socialistické propagandy. Snímek, provázený osobním komentářem režiséra Marcina Latalla, je působivým vyprávěním o filmařově setkání s prostou rodinou, na jejímž životě se stejně jako řadě jí podobných tvrdě podepsal rozvrat hodnot v důsledku postkomunistické transformace východní Evropy.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1534041/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie></forDate><forDate value="18.03.2010"><movie id="vitez-divacke-ceny-0000"><title localized="Vítěz divácké ceny" original="Vítěz divácké ceny"/><createdWhere value=""/><createdWhen value="0000"/><length value="60"/><version value=""/><description><![CDATA[ ]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="green-days-2009"><title localized="Dny zelených nadějí" original="Green Days"/><createdWhere value="IR"/><createdWhen value="2009"/><length value="72"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Hlavní postavou filmu je mladá íránská divadelní režisérka Ava trpící depresemi. V době, kdy se usilovně snaží pomocí terapie pochopit samu sebe i svět, který ji obklopuje, ponoří se její rodný Teherán do zelené barvy. V rámci předvolebních shromáždění totiž vyjdou do ulic statisíce stoupenců prezidentského kandidáta Mirhosseina Mousaviho a zelená barva jejich vlajek symbolizuje dlouho očekávanou naději na demokratizaci poměrů v Íránu v případě, že by ve volbách Mousavi zvítězil nad diktátorem Ahmadínežádem, nenáviděným zejména mladými lidmi. Ani Ava nezůstane stranou všeobecné euforie a skrze spontánní rozhovory s Mousaviho stoupenci nabízí velmi otevřený pohled na opoziční hnutí prostoupené optimismem. Jen pár dní po zmanipulovaných volbách však tyto obrázky střídají unikátní amatérské záběry z malých kamer a mobilních telefonů, na nichž účastníci protestních demonstrací zachycují brutalitu íránské policie, jíž padly za oběť stovky lidí a která svědčí o nejistotě režimu a jeho odhodlání udržet se u moci všemi prostředky. Film na vysoce aktuální téma dokumentuje události, které se řadí k nehorším příkladům alarmujícího potlačování demokratických principů z posledních let.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1502406/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="vitezny-film-jednoho-sveta-|-2010-0000"><title localized="Vítězný film Jednoho světa | 2010" original="Vítězný film Jednoho světa | 2010"/><createdWhere value=""/><createdWhen value="0000"/><length value="0"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[ ]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="bananas!*-2009"><title localized="Banány!" original="BANANAS!*"/><createdWhere value="S"/><createdWhen value="2009"/><length value="88"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[DBCP - chemická zkratka pesticidu, jehož zemědělské použití bylo v roce 1977 mezinárodně zakázáno, když se zjistilo, že způsobuje sterilitu. Nadnárodní americká korporace Dole Food Company, jeden z největších světových producentů banánů, přesto na svých plantážích v Nikaragui jed nerušeně používala až do roku 1982. Napínavý snímek předního švédského dokumentaristy a investigativního novináře Fredrika Gerttena zachycuje průběh ostře sledovaného a kontroverzemi provázeného soudního procesu, v němž skupina nikaragujských dělníků před několika lety koncern zažalovala. Záběry ze soudní síně zachycující emotivní a ponižující výslechy pracovníků mluvících o své sexualitě se střídají s archivními obrázky, na nichž bosé děti pobíhají po plantážích kropených jedovatým pesticidem. Hlavní postavou jímavé dokumentární detektivky je losangeleský "superprávník" Juan Dominguez. Sympatický bojovník za práva slabších se svého životního případu, v němž se u amerického soudu vůbec poprvé zpovídají nejvyšší představitelé nadnárodní firmy ze skutků spáchaných na území třetího světa, ujal s maximálním osobním nasazením.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1452291/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="vitezny-film-jednoho-sveta-|-2010-0000"><title localized="Vítězný film Jednoho světa | 2010" original="Vítězný film Jednoho světa | 2010"/><createdWhere value=""/><createdWhen value="0000"/><length value="0"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[ ]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie><movie id="uberall-nur-nicht-hier-2009"><title localized="Všude dobře, doma nejhůř" original="Überall nur nicht hier"/><createdWhere value="D"/><createdWhen value="2009"/><length value="72"/><version value="původní znění / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Život v bosenské Srebrenici se čtrnáct let po spáchání známého masakru, při němž bylo srbskými jednotkami povražděno přes osm tisíc bosenských muslimů, pomalu usazuje. Z exilu v západní Evropě se vrátila osmnáctiletá Samira, která ale návrat do rodného města vnímá jako krok zpátky. Další postavou snímku je starosta Malkič, který řeší oficiální stížnosti obyvatel města, vítá delegace, organizuje vzpomínkové akce a zároveň nezapomíná na vlastní podnikatelské záměry. To pravoslavný kněz Mitar při opravách zbořeného kostela přemítá o tom, zda lze srebrenický masakr skutečně označit za genocidu, pokud se dle jeho slov jen otočila role obětí a vrahů". Minulost zde stále není zapomenuta a doutná pod zdánlivě poklidným povrchem. Jakákoli citlivější událost je zde vždy interpretována dvojznačně. Samira mezitím střídá zaměstnání a přemýšlí, jestli ji ze "zakletí" rodného města může vysvobodit sňatek z rozumu s bohatým cizincem. Svižně natočený dokument Tamary Miloševičové se skvělou hudbou Ilji Coriče vyvolává otázky, jakým způsobem se může město plné znesvářených obyvatel vyrovnat se svou temnou minulostí.]]></description><web><url value="http://www.imdb.com/title/tt1478963/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Jeden svět" shortTitle="JS" color="#b4a9a3"/></movie></forDate><forDate value="22.03.2010"><movie id="blue-gold-world-water-wars-2008"><title localized="Modré zlato - světové vodní války" original="Blue Gold - World Water Wars"/><createdWhere value="USA"/><createdWhen value="2008"/><length value="90"/><version value="anglicky / české titulky"/><description><![CDATA[Války budoucnosti se budou vést o vodu, tak jako se dnes bojuje o ropu, protože zdroj všeho života vstupuje na globální trhy a do politických arén. Obří korporace, soukromí investoři a zkorumpované vlády soupeří o kontrolu nad mizejícími zdroji pitné vody a vyvolávají protesty, soudní procesy a revoluce obyvatel, kteří bojují za své právo přežít. Přežije lidstvo? Natočeno podle průkopnické knihy Maude Barlowove a Tonyho Clarkea. V dokumentu uslyšíte hlas Malcolma McDowella. *Partnerem večera je [MFF Ekofilm](http://www.ekofilm.cz/). Po projekci bude následovat debata.*]]></description><web><url value="http://www.bluegold-worldwaterwars.com/"/><url value="http://www.imdb.com/title/tt1137439/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Dokumentární pondělí" shortTitle="DP" color="#01b5cc"/></movie></forDate><forDate value="27.03.2010"><movie id="hamlet-2010"><title localized="Hamlet | Ambroise Thomas" original="Hamlet"/><createdWhere value="USA"/><createdWhen value="2010"/><length value="223"/><version value="francouzsky / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Dílo Williama Shakespeara se stalo inspirací tolika operních děl, že se s ním v tomto žádný jiný spisovatel nemůže srovnávat. Francouzský skladatel Ambroise Thomas rozšířil a obohatil scénu Oféliina šílenství o efektní a technicky mimořádně náročné virtuózní sopránové koloratury. Princip koloratury jako extrémního výrazu, vystupňovaného za hranice lidské přirozenosti, je doménou velkých tragických hrdinek romantické opery, jakými je právě Thomasova Ofélie. V novém nastudování Hamleta zazáří v hlavních rolích Simon Keenlyside a Marlis Petersen.]]></description><web><url value="http://www.metinhd.cz/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Metropolitan opera: Live in HD " shortTitle="MET" color="#33aaff"/></movie></forDate><forDate value="29.03.2010"><movie id="jsme-zdravi-a-dari-se-nam-dobre-2009"><title localized="Jsme zdrávi a daří se nám dobře..." original="Jsme zdrávi a daří se nám dobře..."/><createdWhere value="USA"/><createdWhen value="2009"/><length value="73"/><version value="anglicky / české titulky"/><description><![CDATA[Film sleduje život čtyř amerických imigrantů, kteří už 4 roky žijí v Praze. Ačkoliv se každý živí něčím jiným, ať už herectvím nebo výukou angličtiny, všichni se shodují na jednom: život v cizí společnosti může být těžký - někdy až nemožný. Američan Stefan právě natočil svůj první film, celovečerní porno-snímek, a chystá se ho prodat na volném trhu. Francis, učitel angličtiny, si zadělává na potenciálně osudný problém s alkoholem. Todd, herec z Kalifornie, líčí svůj život ve městě jako boj. Ruth, která se rovněž živí výukou angličtiny, popisuje, jak na ni působí dlouhodobý pobyt ve společnosti tolik odlišné od té, ve které vyrostla. *Projekce za účasti autora a hlavních aktérů filmu!*]]></description><web/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Dokumentární pondělí" shortTitle="DP" color="#01b5cc"/></movie></forDate><forDate value="06.04.2010"><movie id="aida-2009"><title localized="Aida | Giuseppe Verdi" original="Aida"/><createdWhere value="USA"/><createdWhen value="2009"/><length value="236"/><version value="italsky / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Aida, jejíž děj se odehrává ve starodávném Egyptě, je tragickým milostným příběhem a zároveň výpravným dramatem plným velkolepých davových scén a působivých sborových partů. V hlavní roli zotročené etiopské princezny se představí Violeta Urmana, její sokyni ztvární Dolora Zajick a Radamése, velitele egyptských vojsk, Johan Botha. Za dirigentským pultem stane Daniele Gatti. Mezi nejznámější melodie Aidy patří slavný Triumfální pochod.]]></description><web><url value="http://www.metinhd.cz/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Metropolitan opera: Přidáváme (Encores)" shortTitle="MET" color="#33aaff"/></movie></forDate><forDate value="13.04.2010"><movie id="il-barbiere-di-siviglia-2008"><title localized="Lazebník sevillský | Gioachino Rossini" original=" Il barbiere di Siviglia "/><createdWhere value="USA"/><createdWhen value="2008"/><length value="190"/><version value="italsky, české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Díky své melodické invenci, vtipnosti a instrumentační řemeslnosti psal Rossini velice lehce. Důkazem toho je i Lazebník sevillský – vrchol Rossiniho tvorby, který vznikl za pouhé tři týdny! V Rossiniho komické opeře plné převleků je hlavní postavou mazaný Figaro, který v bláznivé historce o zamilovaném hraběti Almavivovi a jeho vyvolené Rosině poskytuje za pár zlaťáků zamilovanému páru svůj důvtip a pomoc. Dvojici milenců tvoří operní hvězdy Joyce DiDonato a Juan Diego Flórez. Lazebník sevillský v režii významného činoherního režiséra Bartletta je podle slov redaktorky Lidových novin Heleny Havlíkové „divadlem par excellence“.]]></description><web><url value="http://www.metinhd.cz"/></web><picture url="http://www.kinosvetozor.cz/film_photos/1859.jpg"/><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Metropolitan opera: Přidáváme (Encores)" shortTitle="MET" color="#33aaff"/></movie></forDate><forDate value="01.05.2010"><movie id="armida-2010"><title localized="Armida | Gioachino Rossini" original="Armida"/><createdWhere value="USA"/><createdWhen value="2010"/><length value="259"/><version value="italsky / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Příběh kouzelnice, která na svém ostrově drží očarované muže, inspiroval mnohé operní skladatele včetně Glucka, Haydna a Dvořáka. V Rossiniho pojetí zazáří v hlavní roli Renée Fleming a po jejím boku vystoupí šest vynikajících tenoristů. Armida je již několikátou inscenací Mary Zimmerman v MET, která tento fantaskní příběh označila za „skrytý poklad, který je bohatě epický a vizuálně neobyčejně působivý.“]]></description><web><url value="http://www.metinhd.cz/"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Metropolitan opera: Live in HD " shortTitle="MET" color="#33aaff"/></movie></forDate><forDate value="11.05.2010"><movie id="madama-butterfly-2009"><title localized="Madam Butterfly | Giacomo Puccini" original="Madama Butterfly"/><createdWhere value="USA"/><createdWhen value="2009"/><length value="203"/><version value="italsky / české a anglické titulky"/><description><![CDATA[Příběh z exotického prostředí, soustředěný na dramatický osud přitažlivé hrdinky, obestřené pikantním kouzlem nepoznaného, jehož podtitul by mohl znít „motýlí křídla v žáru spalující lásky“, v režii nedávno zesnulého filmového a divadelního režiséra Anthonyho Minghelly otevíral sezónu 2006/2007. Téma „svedená a opuštěná“ je staré jako opera sama a v různých modifikacích se objevuje ve všech slohových obdobích, z nichž právě romantismus z něj vytvořil fenomén. Do hlavní role Čo Čo San se vrací skvělá sopranistka Cristina Gallardo-Domâs. ]]></description><web><url value="http://www.metinhd.cz"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Metropolitan opera: Přidáváme (Encores)" shortTitle="MET" color="#33aaff"/></movie></forDate><forDate value="25.05.2010"><movie id="la-fille-du-regiment-2008"><title localized="Dcera pluku | Gaetano Donizetti" original="La fille du régiment"/><createdWhere value="USA"/><createdWhen value="2008"/><length value="190"/><version value="francouzsky, anglické a české titulky"/><description><![CDATA[Inscenace, jež byla loni v zimě označena za operní událost sezóny v Královské opeře Covent Garden v Londýně. Nechte se nyní také vy oslnit brilantními koloraturami a famózním herectvím Natalie Dessay v roli markytánky Marie a rovněž výjimečnou muzikalitou Juana Diega Flóreze korunovanou suverénně zazpívaným slavným sledem vysokých „C“ v roli jejího milého Tonia.]]></description><web><url value="http://www.metinhd.cz"/></web><directedBy><director value=""/></directedBy><flag title="Metropolitan opera: Přidáváme (Encores)" shortTitle="MET" color="#33aaff"/></movie></forDate></cinema></kinoradar>