Kořeny nebes / Afoňka už nechce pást soby

Základní úlohou šamana v severní Asii je kouzelné léčení. Za jednu z nejčastějších příčin nemoci je zde považován únos nebo zbloudění duše. Během složitého rituálu a uvedení do transu se šaman snaží duši vyhledat, chytit a vrátit do těla nemocného. V dokumentu Ilgara Safata se setkáme s podobami šamanského léčení u sibiřského etnika Udehejců, kterých v současné době žijí už pouhé dva tisíce. Koláž z primitivních maleb, záběrů okolní přírody a ze zlověstných zvukových kulis, evokujících změněný stav vědomí, doplnili autoři komentářem domorodé ženy o průběhu šamanského rituálu. Hlavní náplní tohoto pozoruhodného filmu jsou unikátní archivní materiály z roku 1928, zachycující autentické výjevy ze života udehejské komunity a šamanovy přípravy na léčebný obřad. / „U nás se říká, že kdo žije na Sibiři, žije na pokraji záhuby," říká v jednom z rozhovorů režisér Martin Ryšavý hlavní postavě svého snímku Afoňkovi, který mu odpovídá: „U nás se to taky říká. To je holt osud, od toho neutečeš." Afanasij neboli Afoňka Konstantinov, pocházející z jakutsko-evenského manželství, je příslušníkem jedné z posledních rodin, které se na Sibiři živí pastevectvím sobů. I když má často chuť s náročným způsobem kočovnického života skoncovat a usadit se v městečku Sakkyryr, kam chodil do školy, nic jiného než pastevectví nemá v krvi. Snímek, oceněný v roce 2004 na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě a natočený uprostřed drsné krásy nekonečné a většinou sněhem pokryté krajiny, reflektuje rozporuplnou současnost Sibiře. Bezprostředními záběry na každodenní radosti a starosti rodiny původních sibiřských obyvatel také názorně ukazuje, jak nemilosrdný tlak civilizace ničí tradiční způsob života i v takto odlehlých končinách.