Křižník Potěmkin

Film bohužel není vybaven českými titulky, obsahuje pouze ruské mezititulky.
K filmu však přikládáme stručné shrnutí děje.

Křižník Potěmkin byl natočen v poměrně krátké době v Oděse za účasti několika herců, místního obyvatelstva a námořnictva. Sergej Ejzenštejn v něm zobrazuje klíčové události revolučního roku 1905 a svůj zájem soustředí zejména na vzpouru na křižníku Potěmkin. Po vzoru antické tragédie rozdělil film do pěti dějství – kapitol (Začátek vzpoury, Povstání, Pohřeb Vakulinčuka, Masakr na oděských schodech a Vítězná plavba) a hrdinou svého dramatu neučinil individualitu, ale masu – zástup lidí tvořících dějiny. Na davových scénách se podílelo leckdy i 10 000 osob a Ejzenštejn zde mohl uplatnit avantgardní principy „masové pantomimy”, které již dříve vyzkoušel na divadle. Dílo oslavuje sílu solidarity, ale režisér v něm především dokázal využít nové formální postupy, které znamenaly výrazný zlom ve vývoji filmové řeči. V jeho tzv. intelektuální montáži statické záběry přerušují vrcholně expresivní scény a patos a napětí vzrůstá s rytmickým střídáním obrazových pasáží i mezititulků, což se Ejzenštejnovi nejlépe podařilo aplikovat ve scéně masakru na oděských schodech, která v divákovi dokáže evokovat skutečný pocit hrůzy. Film se – pro své případné negativní působení na diváky a kvůli podněcování k revoluci – dostával na plátna kin všude na světě v cenzurou okleštěné podobě a nemilosrdné zásahy do jeho celistvosti jej zbavovaly původní působivosti. V roce 1950 byl ozvučen a hudbu k němu složil Nikolaj Krjukov. V letech 1952 a 1958 jej hlasování Mezinárodního výboru pro dějiny filmu označilo za „nejlepší film všech dob”. (Pavla Bergamannová)