Dny moci

Román Chalbaud patří mezi mezinárodně nejproslulejší venezuelské filmaře a je považován za zakladatele moderní venezuelské kinematografie. V jeho filmografii nalezneme jak tzv. tropické politické thrillery (mezi ně patří i Dny moci), tak jiné žánrové filmy. Vždy se v nich však odráží společensko-kritické hledisko. Je také režisérem řady seriálů a televizních produkcí, což je cítit i v případě jeho posledního snímku, který mapuje politické boje ve Venezuele 60. let. Stylově jde více o rekonstrukci dobových událostí v intencích televizní estetiky.
Obsahově je příběh Dnů moci značně spjat s národními dějinami a pro nepoučeného diváka se stává dosti nepřehledným, také pro svůj kvazi-dokumentární charakter. V letech 1952-59 vládl ve Venezuele diktátor Ramón Pérez Jiménez a Československo proto tehdy přerušilo diplomatické styky s touto zemí. Po jeho pádu nastoupil Rómulo Betancourt, považovaný za otce demokracie. A právě v tomto období plném nadějí a zklamání se odehrává příběh rodiny Fernanda Quintery. V mnoha ohledech jde o situaci podobnou té naší po roce 1989, i když politické praktiky se přeci jen lišily.