Mrtvý teenager na půdě - úvod Richarda Nowella k filmu Černé Vánoce

Snad žádný jiný žánr v dějinách americké kinematografie není opředený tolika mýty a dezinformacemi jako teen slashery. Psycho (1960) a Texaský masakr motorovou pilou (1974) ovlivnily žánr minimálně. Halloween (1978) nebyl ani první ani zvláště vlivný titul. Navzdory obecně vžitým představám o teen slasherech jako snímcích plných násilí páchaného na ženách, detailů usekaných hlav a vodotrysků krve, měly první kousky žánru mnohem blíže k mainstreamové hollywoodské produkci než by se mohlo zdát. „Final girl“, tedy hrdinka, která to na konci vraždícímu maniakovi nandá, je spíše mýtus, a hlavním publikem pro filmy jako Pátek třináctého (1980) nebo Krvavý Valentýn (1981) byly náctileté dívky, nikoliv mladíci chystající se na tažení proti feministkám. Filmový historik a teoretik žánru Richard Nowell staví ve svém úvodu k přehlíženému ale klíčovému teen slasheru Černé vánoce (1974) na hlavu řadu mýtů panujících kolem žánrových příspěvků natočených v sedmdesátých a osmdesátých letech. Nabídne zcela nový pohled na historii „krvavého“ žánru, kterou podrobně mapuje jeho nová monografie Blood Money: A History of the First Teen Slasher Film Cycle. Historii, v níž tvůrci vyvražďovaček dělali všechno proto, aby udrželi násilí a krev mimo plátno, a přejímali prvky z hollywoodských hitů; to vše, aby mohl Hollywood teen slashery prodat nastupující generaci mladých feministek.

Vstup zdarma