Něžné fikce

„Napiš vlastní životopis, než to někdo jiný udělá za tebe.“ Touto větou začíná film, který o sobě americká filmařka Barbara Hammer natočila v roce 1995. V případě Něžných fikcí však zdaleka nejde o běžný autobiografický snímek. Vlastní život Hammer předkládá divákům jako otevřený archív nesourodých fragmentů, cituje z feministických textů, přebírá se fotografiemi dávných o současných lásek, ukazuje útržky svých snímků a odmítá podřídit své vyprávění souvislé dějové línii. Její příběh přeskakuje z minulosto do přítomnosti, mění hlasy a styly vyprávění, takže výsledek připomíná paradoxní otevřený útvar, jehož střed je kdekoli a obvod nikde. Její příběh přeskakuje z minulosti do přítomnosti, mění hlasy a styly vyprávění, takže výsledek připomíná paradoxní otevřený útvar, jehož střed je kdekoli a obvod nikde.