Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec

Dekadentní je především styl snímku, který mísí pompéznost dekorací, hudby (Greenawayův dvorní skladatel Michael Nyman) i kostýmů (navrhoval je avantgardní módní návrhář Jean-Paul Gautier) s násilnými výjevy, scénami nekonečného hodování a sexu na neobvyklých místech, třeba v mrazicím boxu. Každý výjev připomíná svou kompozicí obraz, přičemž jednotlivým prostorám restaurace dominují určité barvy: jídelně rudá, kuchyni zelená a toaletám bílá. Greenawayův snímek však svůj dekadentní arzenál nevyužívá náhodou – je moralitou o úpadku současné společnosti, která pouze konzumuje, ať je to jídlo nebo jsou to knihy či sex. Hlavní zlosyn Albert ztělesňuje hrstku bohatých s neomezenou mocí, která mučí všechny okolo nevyjímaje jeho ženu Georginu. Greenaway ne náhodou umístil svůj pompézní spektákl do prostor restaurace – ukazuje, jak je současná konzumní společnost primitivní, neboť spočívá (freudovsky řečeno) v orálním stádiu svého vývoje, kdy je hlavním zdrojem uspokojení neustálá, pasivní konzumace, kterou se postupně zalkne.