Unaveni sluncem 2: Odpor

Rok 1941. Perzekvovaný velitel Kotov, přeřazený mezi kriminálníky, se z úděsného snu o Stalinovi probouzí do války. Po útěku z rozbombardovaného lágru se hlásí do trestního praporu. Jeho dcera Naďa se zázrakem zachrání z potopené lodi, plné evakuovaných dětí a raněných. Otce se nikdy nezřekla a netuší, jakou roli v jeho osudu sehrál matčin druh Míťa, plukovník NKGB. Kotova, nasazeného na hloubení zákopů u Moskvy, a Naďu, nyní frontovou zdravotnici, pojí jen vzpomínky… Jejich příběh tvoří pouhý zlomek tragicky pojednané počáteční fáze války, v níž převládal chaos, zmatečné akce velení, zbytečné ztráty na životech. V tříšti epizod se vynořují a zanikají tváře hrdinů a obětí, každá s výmluvně načrtnutým charakterem i osudem. Emotivně stylizovaná freska zbavuje posvátnosti heroické mýty válečných epopejí a vytváří mýtus víry v boží prozřetelnost, založený na nezničitelné síle soucitu a lásky…