Naše ulice

Dělnická rodina Furmanczykových žije ve svém bytě v polské Lodži po pět generací. Kam paměť sahá, všichni její členové pracovali v textilní továrně přes ulici. Kdysi jedna z největších fabrik svého druhu v Evropě byla po pádu komunismu uzavřena a francouzský investor na místě její ruiny začal stavět gigantické obchodní centrum. S továrnou jako by Furmanczykovi ztratili své místo na světě. Babička, jejíž penze rodinu živí, žije minulostí, nezaměstnaný otec utíká od neutěšené současnosti k alkoholu, dcera, jejíž druh je ve vězení, opustí vlastní dítě. Na slavnější včerejšky Lodže, někdejšího „města zaslíbeného", odkazují archivní záběry z dob válečných či období socialistické propagandy. Snímek, provázený osobním komentářem režiséra Marcina Latalla, je působivým vyprávěním o filmařově setkání s prostou rodinou, na jejímž životě se stejně jako řadě jí podobných tvrdě podepsal rozvrat hodnot v důsledku postkomunistické transformace východní Evropy.