Hlad

Geneticky modifikované plodiny, technologický pokrok, globální oteplování a poptávka po surovinách. Svět počátku 21. století se dramaticky mění, a to tak, aby vyhovoval především potřebám bohatých. S touto změnou se v chudých zemích nadále zhoršuje už tak bídná životní úroveň. Zatímco v USA je největším problémem společnosti obezita, o pár tisíc kilometrů dál na jih, na Haiti, jsou lidé tak chudí, že musí prodávat vlastní děti do otroctví a k obědu jedí koláče z bláta. Ještě dále, v Brazílii, pokračují nenasytné dřevařské společnosti za přihlížení zkorumpovaných politiků v kácení amazonských pralesů a přispívají tak ke klimatické změně. V jejím důsledku dochází k častějším smrtícím obdobím sucha v subsaharské Africe. Masajům v Keni tak bez dešťové vody zbývá jenom žízeň a hladovění. V Indii zase tisíce farmářů uvěřily krásným snům o geneticky modifikované rýži a vrhli se do propagovaného experimentu. Jenže když nezaprší, nesklidí ani to, co měli dříve. Kdo nemůže splácet dluhy, volí raději sebevraždu. Film Hlad přináší detailní a šokující pohled na osudy komunit a konkrétních lidí, kteří se na třech kontinentech ocitli v pasti současných mezinárodních poměrů.

Po filmu bude následovat debata s Marií Thérèse Toe a Inoussem Maigou z Burkiny Faso.