Země bez lidí

Tanzanský národní park Serengeti je považován za vzorný příklad lidské péče o divokou přírodu. Méně se ví, že na území parku o rozloze Belgie nesmí vkročit jeho původní obyvatelé Masajové. Už britská koloniální správa před padesáti lety Masaje systematicky vyháněla z jejich domovů, a vláda Tanzanie v tom úspěšně pokračuje. A důvod? S nadsázkou řečeno, Masajové by bránili turistům ve výhledu na slony, lvy a zebry. Nemluvě o lovu zvěře, který je Masajům přísně zakázán, kdežto turisté si za tučný poplatek mohou lovit, co se jim zlíbí. Režisér snímku Andreas Apostolidis připomíná historii vzniku přírodních parků bez lidí před sto lety v USA spojenou s vyvražďováním a vyháněním jejich indiánských obyvatel. Na smutném osudu Masajů je jasně vidět, v jaké míře mohou západní představy o ochraně a turistickém využití divoké přírody negativně ovlivnit život původních obyvatel, kteří s ní po staletí žili v naprosté harmonii.