Svatba za bílé noci

Jónova první žena tragicky zemřela, nyní se pedagog ve středních letech chystá oženit podruhé – se svou někdejší, o něco mladší studentkou. Hladkému průběhu svatby však zabraňuje množství okolností, jež přinášejí nejednu komickou situaci a napomáhají i charakterizaci hrdinů, kteří se v předsvatebních dnech na osamělém ostrově vyrojili. Nikoli slavnostní ceremonie, ale to, co jí předchází, přináší nutkání k sebereflexi i zlomová rozhodnutí. Komedie s tragickými akcenty inspirovaná postavami Čechovovy hry Ivanov využívá rovněž stereotypy „svatebních filmů“. Událost nahlíží z pohledu mužských hrdinů, pouto mezi nimi pomáhá tmelit i samotný film. Kamarádské popichování i partnerské hašteření probouzí spíše smích než obavy, černé ladění humoru však snímek jasně vymezuje jako neselankovitý a neomylně ho zasazuje do oblasti severských kinematografií.