Pokoj v duši

Čtyřicátník Tono je propuštěn z vězení a pokouší se o návrat k obyčejnému životu. Se ženou se odcizili a pětiletého syna ani nezná, nemůže sehnat práci, protože se na něj jako na bývalého vězně všichni dívají skrz prsty. Tváří v tvář někdejšímu kamarádovi a kumpánovi Štefanovi prožívá svérázný Tono vyhrocené vnitřní drama, vychází z něj ale se ctí. Vynikající scénář Jiřího Křižana, vytříbená kamera Martina Štrby a přesná režie Vladimíra Balka skládají působivý tragický snímek o zločinu a jeho následcích, o touze začít znovu navzdory přízrakům minulosti, o víře v dobro a náklonnosti ke zlu. Film má řadu styčných bodů s rovněž Křižanovým Je třeba zabít Sekala – opět jde o venkovské drama a o vnitřní konflikt hrdiny, neústupného ve svých postojích, v příběhu s vyhroceným dobrem a zlem. Autenticky je ve filmu zachyceno prostředí venkova středního Slovenska, místní romská komunita a vztah vesničanů k „černé ovci“ Tonovi. Film se nebojí jít proti obecnému zábavnímu trendu a přináší silný divácký i umělecký zážitek.