Osvícení

Kubrickova ambiciózní adaptace psychohororu Stephena Kinga Shining přišla na více než 18 milionů dolarů a natáčení se díky režisérovu známému perfekcionismu značně protáhlo. Hlavním hrdinou je roztěkaný bývalý alkoholik, autorsky impotentní spisovatel Jack Torrance (Jack Nicholson), jenž pracuje příznačně jako pouhý úředník – správce hotelu Overlook, kde se postupně stává obětí svých halucinací. Deprese spisovatele v tvůrčí krizi se střídá s rostoucí agresivitou a šílenstvím štvaného slabocha, neschopného být ve společenské izolaci sám sebou. Torranceova psychika je postupně zcela absorbována principem úřednické "odpovědnosti" k autoritám (zaměstnavatelům): princip "povinnosti" vítězí nad schopností lásky, hrdina vidí i svou vlastní rodinu v mrazivě odcizeném labyrintu z pohledu manipulátora a halucinace ho dohánějí až k "povinnosti" vraždit. V této humorně tragické nadsázce spočívá tedy ohnisko hororu, při němž se část diváků místy nudí, část se třese hrůzou a část se výborně baví jako při kvalitní parodii – každý podle svého naturelu. Film lze totiž opravdu stejně oprávněně vnímat jako horor i jako parodii. Jack Nicholson tu "bytostně" splývá s mechanicky řízenou, iracionální psychikou tyrana, s postupnou gradací děje si však navíc dovoluje i expresívní sebeparodii: zejména ve vrcholných scénách, kdy rozběsněný šílenec pronásleduje manželku (Shelley Duvallová), na jejíž vraždu „se těší“, projevuje herec nádherně nuancovaný cit pro sebeironii a sarkasmus, jak to s jedinečným šarmem umí právě jen on. Nicholson k roli řekl, že ji pojímal jako "studii choroby muže, jehož snažení přesahuje jeho schopnosti". Ať už máme jakékoli názory na to, jak se Kubrickovi adaptace Kingovy knížky zdařila, zdá se nesporné, že pokud by hrál roli kdokoli jiný než Nicholson, Kubrick by natočil hodně odlišnou verzi. Jak řekl už počátkem sedmdesátých let Michelangelo Antonioni: "Žádný jiný herec nedokáže dát svému ledovému pohledu záblesk šílenství tak jako Nicholson".