Achilles a želva

Jednotlivé tituly filmografie multimediálního umělce Takešiho Kitana lze vnímat jako samostatná díla odrážející aktuální fázi autorova života. Achilles a želva je poslední částí trilogie, ve které japonský režisér reflektuje své rozličné tvůrčí osobnosti. Hlavní hrdina snímku se k malování dostane v dětství, ve svém snažení ovšem neustává ani v pokročilém věku (v této fázi ho hraje přímo Kitano). Film není plamennou kritikou, ale svobodomyslnou satirou s nezaměnitelnou obrazovou melancholií, známou z dřívějších režisérových děl. Snímek zesměšňuje umělecké školy, s nadhledem ironizuje fráze tamních rádobyumělců a démonizuje arbitry stanovující punc hodnoty na základě handlířského kalkulu. Podle Kitana je totiž Umění pouze chiméra. Tvůrce také dává na přetřes svou vlastní malířskou tvorbu; všechny obrazy ve filmu jsou jeho vlastní výtvory.