Čínská lázeň

Jeden z prvních mezinárodních úspěchů moderní čínské kinematografie, který se uchytil nejen na filmových festivalech, ale i v zahraniční distribuci, přináší sentimentální pojednání o potřebě uchovat staré tradice vůči dravému způsobu moderního života. Veřejné lázně byly v Číně vždy místem nejen osobní hygieny, ale také centrem lokálních komunit. Lidé se v nich scházeli, uzavírali zde obchody a případně i řešili vzájemné neshody. Film staví na kontrastu odosobněného kapitalismu prostého smyslových a emocionálních prožitků s idealizovanou pospolitostí lázní, které představují místo smyslnosti a fyzické harmonie. Úsměvné epizodky z lázeňské každodennosti spojuje centrální linie pojednávající o návratu mladého byznysmena do rodného města, kde jeho otec za pomoci hrdinova retardovaného sourozence provozuje lázně, kterým hrozí demolice podmíněná budováním moderní zástavby.