Žízeň

Žízeň je psychologické drama toho typu, který Bergmana později tak proslavil. Filmová adaptace Herberta Grevenia je založena na čtyřech povídkách spisovatelky Birgit Tengroth. Bergman v tomto filmu obratně a rafinovaně popisuje vnitřní emocionální boj tří hrdinek. Rut a Bertil (Birger Malmsten, herec, kterého Bergman obsadil v celé řadě titulů své rané tvorby) představují manželství, které trpí tím, že Bertil s Rut nemohou mít děti. Na zpáteční cestě vlakem z dovolené v Itálii si oba odhalí svou vzájemnou nenávist. Bergman tehdy v retrospektivě na scénu přivádí Bertilovu bývalou milenku Violu, jejíž nešťastný poměr s jejím psychiatrem a s lesbickou tanečnicí je zrcadlovým odrazem milostného zklamání a citového zoufalství Rut. (Jako by se obě osoby nakonec prolnuly, podobně jako v oceňovaném Bergmanově psychodramatu Persona). Umění, obzvláště tanec, hudba či divadlo, jako nedostatečný prostředek seberealizace (tři klíčové ženské postavy filmu se neúspěšně snažily stát baletkami) se v Bergmanově díle opakovaně vynořuje a konkrétně balet se jako umělecký motiv objevuje i v Letním snu.