Stammheim

Host: Reinhard Hauff
Po projekci bude následovat debata.

Stuttgartská čtvrť Stammheim byla dějištěm jednoho z nejdiskutovanějších soudních procesů v poválečné německé historii. Jména obžalovaných: Andreas Baader, Ulrike Meinhofová, Gudrun Ensslinová, Jan-Carl Raspe - vedoucí osobnosti Frakce Rudé armády. Od roku 1972 seděli v izolační vazbě v traktu stammeheimského vězení s nejvyšší ostrahou, „odříznuti“ od ostatních vězňů. Vzhledem k vysokému nebezpečí útěku byla hned vedle vezeňské budovy postavena speciálně pro tento účel vysoce chráněná soudní síň. Zde byl v roce 1975 zahájen proces, který se táhl neuvěřitelných 192 dní, během něhož byly navzdory ostré kritice veřejnosti porušovány ústavní principy: několikrát byly v průběhu řízení měněny zákony, soudce byl vzhledem k politické brizantnosti procesu zcela přetížen, návrhy obžalovaných nebyly brány v potaz a důvěrné rozhovory obžalovaných s jejich obhájci byly odposlouchávány. Během tohoto procesu spáchala Ulrike Meinhofová ve své cele sebevraždu. Baader, Ensslinová a Raspe byly odsouzeni na doživotí. Po nezdařeném pokusu RAF osvobodit své spolubojovníky z vazby ve Stammheimu, si i tito zbylí tři vězni sáhli na život.

Snímek Reinharda Hauffa („Nůž v hlavě“) rekonstruuje na základě dochovaných protokolů soudní proces podle scénáře Stefana Austa. Ukazuje tvrdost konfrontace mezi státem a jeho odpůrci. Děj je omezen téměř výlučně na jednací síň a během procesu používá zaznamenané originální citáty přítomných. Film se vzdává veškerých politických komentářů a dramaturgických výzdob ve prospěch co možná nejvyšší věrnosti skutečnosti a neutrality. V roce 1986 snímek získal na Berlinale Zlatého medvěda.