Nakonec přijdou turisté

Náhoda zavála devatenáctiletého Berlíňana Svena do Osvětimi. Bez znalosti jediného polského slova má absolvovat civilní službu v památníku bývalého vyhlazovacího tábora. Jeho hlavní povinností je starat se o bývalého vězně Krzeminského, který zde po osvobození zůstal, aby restauroval kufry obětí a jako svědek doby vyprávěl o svých hrůzných zkušenostech. Starý muž ze Svenovy přítomnosti není příliš nadšený. I když se jim nedaří překonat vzájemnou odcizenost, postupně se díky absurdně komickým okamžikům sbližují.

Stejně jako u Svena, tak i u diváka evokují současné záběry těchto míst různé podoby vzpomínek. Dnešní Osvětim - to je masový turismus se skupinovým fotem pod nápisem „Arbeit macht frei“ na bráně tábora, ale i individuální vzpomínka, nedorozumění a řada nevyslovených otázek. Když se Sven nakonec zamiluje do polské překladatelky, poznává díky ní i každodenní život maloměsta.

Vzhledem k nesentimentální, dokumentárně působící kameře se režisér Robert Thalheim („Netto“, 2005), který si sám odsloužil civilní službu v Osvětimi, vyhnul patosu a poučování.