New York, New York

Velkolepý, katastrofální, nádherný, schizofrenní – těmito a mnoha dalšími přívlastky byla v uplynulých třiceti letech častována originální pocta Martina Scorseseho hollywoodským muzikálům studia MGM. Po úspěchu Taxikáře se nejpoučenější z novohollywoodských „filmových spratků“ uchýlil do umělého světa optimistické formy romantického realismu, již proslavili Vincente Minnelli či George Cukor. „Infikoval“ ji však moderním pojetím milostného vztahu a intenzivním typem herectví s častou improvizací ve stylu filmů Johna Cassavetese. Brilantní Robert De Niro a Liza Minnelliová ztělesňují dvojici umělců, jejichž bouřlivou love story komplikují nejen rozdílné povahy, ale především s odlišným úspěchem realizované umělecké ambice každého z nich (viz Cukorův film Zrodila se hvězda). Po mnoha letech rehabilitovaný Scorseseho rozmáchlý experiment tvoří spolu s Coppolovou Apokalypsou a Ciminovou Nebeskou bránou trio geniálně vyšinutých filmů, jež definitivně otřásly trpělivostí studiových bossů a přiblížily éru nového Hollywoodu k jejímu konci.