Bez tváře

V Londýně blízké budoucnosti žije novinářka Ma Nu. Podobně jako ostatní londýňané, Ma Nu nemá tvář. Nikdo si nepamatuje, že by někdy lidé tváře měli. Jako ostatní, chodí Ma Nu do práce a nejeví zájem o okolní svět.

Jednoho rána se její život dramaticky změní, když zjistí, že na místě, které má být správně prázdné, se objevila její vlastní tvář. První reakcí je panická snaha vlastní tvář vymazat, ale bezúspěšně. Nechce být jiná, než ostatní.

Ve "Faceless" Ma Nu nahrazuje filmový tým datovými ovladači, kameru za existující sledovací systémy. Scénáristou se stává právník. Samotný proces přístupu k obrazovým záznamům aktivuje řetězec procesů regulace zákonné manipulace se záznamy: Zákon o ochraně dat (1998), 8. článek Listiny práv a svobod (1998), Zákon o svobodě informací (2000) a různé aspekty autorského práva.

Právě takové otázky reflektují způsob, jak se společnost staví k technicko-mediálnímu prostředí, její tendence samo-správy a sebekontroly. Zákony formulované těmito právnickými kodexy využívá životní příběh Ma Nu uprostřed této reality.

Po filmu bude následovat diskuse s pořadateli soutěže Big Brother Awards o nebezpečích nových technologií, biometrických dokladech, bezkontaktních čipech, Internetu a sledovacích kamerách. Účast přislíbil publicista a expert na problematiku sledovacích systémů Filip Pospíšil, právnička občanského sdružení Iuridicum remedium Helena Svatošová a expert sdružení Iuridicum remedium Marek Tichý.