Soukromá vichřice

Páralova stejnojmenná novela vyšla v roce 1967 s podtitulem "laboratorní zpráva ze života hmyzu". Tematická paralela se známou hrou Karla Čapka je v něm spojena s odkazem na věcný styl prózy, který analýzu živočišných instinktů socialistického měšťáka spojuje s nelítostně věcným popisem jeho citové prázdnoty a odcizení. Adaptace dodržela kruhovou kompozici příběhu, kdy náhlý pocit stereotypnosti života přinutí hrdiny ke vzpouře proti ní, ta ale znovu skončí v mělkých vodách nové banality.

Hynek Bočan (1938), scenárista a režisér. V letech 1956-1961 studoval režii na FAMU u Miroslava Hubáčka spolu se Zdenkem Sirovým a Jaromilem Jirešem. Na škole natočil dokumentaristické cvičení Vodicí pes (1958) a ateliérové cvičení Návštěva (1959) a absolvoval povídkou Nenávist (1960) z povídkového triptychu Hlídač dynamitu (1963). Od roku 1961 působil ve FSB jako asistent režie a jako pomocný režisér. Žánrovou výjimkou v jeho tvorbě je hraný dokument Tábor Černého delfína (1966), od 60. let režíroval řadu televizních filmů. Filmografie: Nikdo se nebude smát (1965), Soukromá vichřice (1967), Čest a sláva (1968), Pasťák (1969, 1990), Muž z Londýna (1974), Plavení hříbat (1975), Tak láska začíná... povídky Trápení ďáblova učedníka a Smím prosit, Helenko? (1975), Parta hic (1976), Tvář za sklem (1979), Půl domu bez ženicha (1980), Pytláci (1981), Vinobraní (1982), S čerty nejsou žerty (1984), Smích se lepí na paty (1986), O zapomnětlivém černokněžníkovi (1991), Bumerang (1996), Zdivočelá země (1997)