Oděsa Oděsa...

Ukrajinské město Oděsa na břehu Černého moře bylo vždy místem s velmi početnou židovskou komunitou. Její poslední členové dnes směsí ruštiny a jidiš s pohnutím vzpomínají na útrapy spojené s obsazením Oděsy německými vojsky a s následnou perzekucí komunistickým režimem. Plynulým střihem se přeneseme do newyorské čtvrti Malá Oděsa a seznámíme se s životem oděských imigrantů v zemi „neomezených možností". Poslední zastávkou v putování za oděskými Židy je město Ashdod v Izraeli. „V Oděse jsme byli Židy, v Izraeli jsme zase za Rusy," svěřuje se jedna z postav, jejíž jméno se stejně jako v ostatních případech ve filmu nedozvíme. Pro záměr režisérky Michale Boganimové totiž jména nejsou důležitá. Postavy jsou typickými zástupci v minulosti tak často pronásledovaného národa, který hledá svou zaslíbenou zemi. Poeticky laděný snímek, který letos získal na festivalu v Berlíně prestižní Cenu Mezinárodní konfederace art-kin, je vizuálně vytříbeným a lehce melancholickým portrétem židovské duše uvězněné v pasti vzpomínek, zklamání a nadějí vkládaných do nalezení pravého domova.