Japtik

V sibiřské tundře, na Konci světa, jak se v místním dialektu území nazývá, žije skupina kočovných Něnců, kteří putují krajinou se svým stádem sobů. Tento národ zcela přizpůsobuje svůj životní styl okolí, aniž zná pravidla vzdáleného světa. Pro jasnější rozpoznání mnoha kuriózních detailů je působivá koláž obrazů doprovázena titulky, které s humorem a nadhledem komentují střípky každodenních obrazů. Tento svěží „komentář" představuje starého šamana Iriho Tadiba, kterému podle našeho pojetí času sice může být devadesát let, podle jeho vlastní časomíry je mu ale teprve třicet pět roků. Snímek odhaluje nejen rozdílné životní zvyky, ale i jiné pojetí času a prostoru. Film Edgara Barteneva je výstižnou etnografickou studií o kočovném národu. Poeticky medituje o rytmu života řízeného tepem přírody a je též srovnávací výpovědí o odlišné kultuře. Přitažlivé kompozice krajiny se střídají s detaily lidských tváří, těl zvířat i autentických vhledů do místních zvyků. Výtvarný materiál je velice originálně dokreslován hudebním doprovodem. V necelé půlhodině filmu je tak obsažena sugestivní výpověď, intimní portrét jednoho zapomenutého národa, ale i rozsáhlá esej o rozmanitosti kultur.