Nesdělitelné

Jedné březnové noci a během dvou červencových roku 1944 byla spáchána největší masová vražda v historii české země. Téměř jedenáct tisíc českých Židů bylo zabito v koncentračním táboře Osvětim-Birkenau. Dokumentaristka Helena Třeštíková se s kamerou zúčastnila vzpomínky na tyto oběti v pražské Pinkasově synagoze. Čtení jmen těch, kteří se z osvětimského lágru nevrátili, prokládá rozhovory s těmi, jež měli štěstí a přežili, a propagandistickými týdeníky, které běžely v kinech během války před každým filmem. Obětmi první masové vraždy se stali lidé obývající takzvaný „rodinný tábor", kde jako v jediném koncentračním táboře byli vězněni muži, ženy a děti společně. Důvod tohoto „experimentu" nebyl nikdy objasněn. Téma holocaustu bylo sice mnohokrát zpracováno, ale příběh rodinného tábora je málo znám. Působivý snímek tak přináší nový pohled na závažné téma. Na otázku, proč se v dějinách dějí takové věci, lze opáčit zase jen otázkou, kde a proč se v lidech brala a znovu bere bezdůvodná nenávist a zloba. V době, kdy někteří lidé popírají existenci holocaustu, je nutné uchovat a šířit svědectví o odvrácené straně lidského chování, která není zažehnána.