Hřbitovní klub

Po ustavení Izraele byly ostatky zakladatele sionismu Theodora Herzla přeneseny na horu, která nyní nese jeho jméno. Byl zde založen hřbitov, kde jsou dodnes pohřbívány významné osobnosti. Na tomto místě se po dvacet let schází skupina dnes už starých lidí. Vedle vzpomínek, které věnují mrtvým, debatují o filozofii, morálce, vině a svědomí, pořádají pikniky, čtou poezii a přemýšlejí o osudu Židů. Dokument je doplněn o osobní příběh, ve kterém dokumentaristka Tali Šemešová sleduje dvě ženy, babičku Miniu a pratetu Lenu, které přežily věznění v koncentračním táboře. Zaznamenává jejich vzpomínky, klade jim otázky a pozoruje je v jejich přirozeném prostředí, aby odhalila rodinná tajemství a nalezla klíč k myšlení, cítění a chování válečné generace. Opakovaná setkání na hřbitově nepůsobí tíživě ani smutně, jsou spíše vzácným momentem, ve kterém je možné zastavit se jak s živými, tak s těmi po smrti. Meditativní poloha je ještě umocňována poetickými záběry z cest Minie a Leny. Film citlivě přibližuje generaci, která přežila holocaust, ale přesto má dost síly na bohatý a smysluplný život.