Pianista z Bagdádu

Svého času byl Samir Peter nejznámějším iráckým pianistou s velmi slušným příjmem. Devět měsíců po pádu Husajnova režimu baví svou hrou na klavír už jen hrstku návštěvníků luxusní hotelové restaurace v centru Bagdádu poznamenaného válkou. „Kdysi bylo osvobození Iráku Američany mým snem, teď je noční můrou," říká o současné situaci v irácké metropoli charismatický Samir, který je stejně jako zhruba dalších šest set tisíc Iráčánů křesťanského vyznání. Kvůli své bezpečnosti raději po práci přestává v hotelovém sklepení, než by se vydal autem přes město do svého luxusního bytu. I když má možnost vycestovat na pozvání své dcery do USA, nechce svou zemi opustit, a to ani ve chvíli, kdy je žena v jeho sousedství zastřelena neznámými ozbrojenci. Dokument režiséra Seana McAllistera, oceněný na festivalu v Sundance v roce 2004, ukazuje na příkladu Samira a jeho rodiny názorovou různorodost a často pochopitelné rozčarování Iráčanů nad současnou situací v jejich zemi. Hudební kulisou snímku jsou klavírní melodie v podání Samira Petera samého.